Písmák Československá literární komunita
Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.
Přidejte seVlčí smutek
10. 02. 2002
4
0
1203
Autor
Wolfling
jen jeden teď sedí
zrak upřený v dáli
však prázdně jen hledí.
Stop končí dvě řady
jen jedna teď zbývá
víc skončilo tady
vlk zadumán kývá
Když den září suše
pak tlama se směje
leč zraněná duše
už nepookřeje
A noc když zas vede
soumrak vúkol padá
pak krajině šedé
chce ukázat záda
Srdce plné sítí
teď vzpomínku vězní
ani jeho vytí
bez druha už nezní
Zpět zlomený kráčí
a ve křoví skrytá
byť slzy ji smáčí
zpět nora ho vítá
Vlk na zem se svalí
všechno se s ním točí
dál chmura jej halí
dál přivírá oči
a vysloví přání
v utichlém šepotu
když druh není k mání
měl znát jen samotu
nekulha to,a pokud ano,tak je jasne ,ze je to psano srdcem,ne hlavou,diky ti za tak pekne dilo,i kdyz strasne smutne
Čert vem rytmus. Líbí se mi to. Neproměňuješ ty se náhodou za úplňku v něco chlupatého? *!*
Nahodou skoro ja a kazdopadne se za vlka povazuju.
A kulha mi to docela hodne, to byla takova sebelecici basen. Jinak na rytmus vetsinou dost dbam.
Kazdopadne vsem dekuji.
3/5+T
hezké...místy se to tam sice láme (verš nesedí), ale stejně tipík...dobrá vlčí atmosféra .-)