Divoký koně

Nikdo mě nehledá dnes ani zítra

jsem kapka neměnná

co střechy stírá

potichu ze starých okapů

rezavou barvu kradu

maluji obrazy pod obraz hradu

a jen tak ze zvyku počítám před spaním

kdy už se zastavím

kyvadlem kývám do všech stran

že všechno mám tak jak mám

a když smutek večer z hory sejde

tak jen proto že nemusí byt skutečnost

to co v duši mojí usedlo

že na to nestačím hodiny nesplaším

tak jako divoký koně

co za obzor pro ně

utíkám.