Československá literární komunita

Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.

Přidejte se

Co je důležité...

13. 03. 2014
11
9
866
Autor
Petr333
Zastavil jsem na Bílé Labuti, jako druhej v pořadí
a i přes plnou refýž lidí jsem ty dvě nemohl přehlédnout.
Než došly od sloupku podél autobusu až ke mně
uběhla snad celá věčnost ve které Hanibal překročil Alpy
byla dobyta Bastila a nedaleko u Rozvařilů
vydali pár porcí svíčkové...
 
Pohybově značně postižená dcera, asi tak v mém věku
vrávorajícím krokem vedla za ruku, svojí nevidomou mámu
(jak jsem později zjistil, nejspíše do Kauflandu v Podbabě)
A jak, už to tak bývá oči nás všech se nemohly odtrhnout
od této bizarní dvojice, pro kterou se tahle cesta
musela rovnat letu člověka na Měsíc.
 
Jsou chvíle, kdy můžeme dohlédnout dál
než za dvory našich činžovních domů.
Někam dál, než ukazují sloupce uspěchaných jízdních řádů.
Chvíle, kdy jako bych slyšel lišku jak říká Malému Princi:
"Tady je to mé tajemství..."
 
 
 

9 názorů

Marcela.K.
13. 03. 2015
Dát tip

Tady bych skončila jen začátkem citátu : " Tady je to mé tajemství..." nepodceňuj čtenáře, že by nepochopili jaké :-)


nevidíme nebo nechceme vidět, nepříjemné věci vytěsňujeme ze životů, vše musí být pozitivní a happy, jinak je to špatné, viz. i současná poezie *


srozumeni
14. 03. 2014
Dát tip
móóóc krásné...***

Trocha lidskosti se při četbě tvých dílek probouzí snadno.*


Petr333
13. 03. 2014
Dát tip

Už jsem dostal za uši***


Kočkodan
13. 03. 2014
Dát tip
Obzvlást se mi ´líbilo to precizování vecnosti a vzdálenosti. Jenom bych doporucoval redukovat tu prílisnou velkorysost pri rozdávání cárek. :-)

Alegna
13. 03. 2014
Dát tip

ano, škoda, že srdcem nevidíme pořád, milý text, který pohladil :)*


Lakrov
13. 03. 2014
Dát tip

Má to hezký rozjezd ("rozkulh"), ale z mého pohledu nijaký konec (dodatečné shlédnutí názvu, po dočtení, snad jakýsi konec nabízí). Určité kouzlo tomu textíku ovšem upřít nelze. Být můj, nechám ho ještě chvíli ležet v domnění, že se časem dostaví nějaký nápad na ukončení. Takže by se zřejmě nikdy do světa nedostal.

A pravopisný prohřešek: ...oči nás všech se nemohli odtrhnout...


Na psaní názorů musíte mít ověřený email.
Sdílení
Nahoru