Československá literární komunita
Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.
Přidejte seSmutné oči smutnějšímu srdci
24. 02. 2002
5
0
1392
Autor
Merlita
Bolest a smrt? Dvě slova z nejkrutějších. Slova, jež doprovázejí lidský život stejně neodmyslitelně jako láska. Dvě slova, jež vyvolávají ve všech, jimž na někom záleží, stejně mrazivý pocit. Pocit strachu. Ne o sebe. O milované.
Říká se, že pro lidskou bytost není horší utrpení, než pomalé zmírání v bolestech. Tehdy se smrt stane vykoupením. Náhle je bolest utnuta. Stejně náhle však začne další. Tichá, dlouhodobá a trýznící. Je to bolest těch, pro něž se smrt, ať
dobrovolná, nedobrovolná, rychlá či plíživá, stala krutým zlodějem. Drzým uchvatitelem drahé bytosti. Zanechala jen smutném srdce a zoufale prázdné místo v duši. Bolest. Bolest plnou zklamaných nadějí a výčitek, že jsme mohli udělat víc. Že jsme ta ubohá čtyři písmenka S, M, R, T, přece jen nějak nepřelstili.Toto byl jen
řetězec myšlenek na dvě slova z nejkrutějších. Bolest a smrt. Slova, jež doprovázejí lidský život stejně jako radost.
Možná,sama vím, že to zní přemoudřele, ale byla to jedna z reakcí na ztrátu, která bolela a bolí ještě dnes, po roce. Děkuji ti M.
Nemyslím, že je to pocit strachu o své milované, člověk se bojí vždy jen o sebe.......Tenhle rozbor mi připadá moc naivní a dětský, možná to za pár let uvidíš jinak. Snad ale ne.Nebo se taky pletu já.
:o(((
Proti tomuto sa nedá bojovať.
Vyrovnať sa. Celý život sa vyrovnávať so...stratami, až sa raz budú iní musieť vyrovnať s tou našou.
Já vím... ale jde mi to težko. S výjmečnými lidmi se člověk neloučí, ti zůstávají v duši, o to víc chybějí :o)
Děkuji. Opravdu.
proč jsem u tohoto nezadržel slzy?!
proč se najednou spustily v mojí hlavě proudy lítosti?
nerozumím sobě....
ale asi je to znamení, že s tímto dílkem je spjato moje srdce.
Děkuji Ti za něj...
*
Je to přesně tak, a člověk se o tom vždycky přesvědčí, když zemře někdo blízký.
Premyslim, premyslim a doufam ze to byla pouze kruta uvaha cerne chvile, ktera proste jen tak prisla, padla a tohle zanechala... doufam...