Československá literární komunita
Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.
Přidejte sePrší
24. 02. 2002
9
1
3357
Autor
Sakurka
Snesly se kapky,
začalo hustě pršet,
chci vrátit vše zpátky,
osud umí však jen mlčet.
Neříká lidem, co nechtějí,
dává jim falešnou naději,
v mnohem lepší dny.
A když se otočí,
jsou zborceny naše sny,
a bezradnost nám vhání slzy do očí.
Jsou zborceny naše myšlenky,
postoje, či nekonečné cíle,
pak už jsem příliš staří a čekáme,
až příjde ta chvíle....
přestože duše do nebe jíti míní,
i zemřeme a po nás přijdou jiní.
A ať po smrti něco je, či není,
teď hlasitě mi bije srdce,
chci vidět ještě jedno rozednění,
jeden západ slunce....
1 názor
NIghtRunner
03. 03. 2004NIghtRunner
03. 03. 2004
Asi si budu muset trochu zvyknout na poněkud zvlaštní rytmus, ale rým není špatný... naštěstí, už totiž svítí slunce :o) *
ShadowDancer
17. 01. 2003
Jak mladí jsme a plní síly
bojíme se času - taky smrti
A jak staří jsme a v očích vrásky
pak teprv z té krásy kolem
smějeme se
až do umření...
taky si obcas pripadam jak fatalista, ale stale se proti tomu snazim bojovat a verim, ze zitra slunce uvidim a sve deti pohladim.
No jo já už asi jiná nebudu než pesimista, ale jen při psaní básní v reálu se taky umím hezky smát :o)