Československá literární komunita
Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.
Přidejte seEva
Autor
Markel
Marie šla rozpálenou ulicí a šaty z mačkaného letního materiálu jí moc slušely. Téměř nadskočila, když ji kdosi zatahal za rukáv a vedle sebe uslyšela hlasitý chraplavý hlas. Prudce se otočila a uviděla malou tlustou ženu v bílé nabírané sukni a černém triku s barevnými flitry. Z naducaných tváří se na ni dívaly tmavé linkami obtažené oči se slepenými řasami a křiklavá červeň na rtech v těstovité bledém obličeji působila komediantským dojmem. Marie rozpačitě odpověděla na pozdrav. Nemohla si vzpomenout, odkud tu ženu zná. Konečně jí svitlo, když se paní zeširoka usmála. Tak krásné zuby jako perličky mohla mít jen Eva.
Nyní spolu seděly v úhledné malé kavárně na náměstí a vzpomínaly na staré dobré časy, kdy byly malými děvčaty a hrály si spolu na ulici.
Eva měla bujnou fantazii a velitelské manýry. Vymýšlela různé hry a nejraději inscenovala malá divadelní představení, ve kterých byla vždy princeznou. Ostatní děti hrály služebnictvo. Marii, protože byla vyšší postavy a nosila krátce střižené vlasy, byla přidělena role prince. Občas jí to lezlo krkem, chtěla být také krásnou princeznou. Dokonce si pořídila papírovou zlatou hvězdu. Tu jí však Eva rezolutně odebrala a přilepila si ji lepidlem na čelo. Když děti dobře odehrály své role, paní režisérka koupila v nedalekém obchodě vlašský salát a dva rohlíky. Rozdělila se poctivě se svými poddanými. Marie nikdy nemohla pochopit, kde na podobné nákupy brala Eva peníze. Měla ještě pět starších sester a rodina nepatřila k žádné honoraci.
Eva byla pěkná jako obrázek, měla tmavé oči a kudrnaté téměř černé vlasy jí lemovaly příjemnou tvář s malým nosíkem a krásně vykrojenými ústy. Nebylo divu, že se líbila všem klukům z ulice. Občas dovolila svým dvořanům, aby ji špehovali, když šla s pohledným hochem na schůzku, ti pak nenápadně z úkrytu sledovali, jak se na lavičce v parku jejich velitelka předvádí, rozmáchle gestikuluje a vede dospělácké řeči. Marii, jako své nejlepší kamarádce, pak líčila dopodrobna, jak se ten kluk na ni krásně díval, krásně se usmíval a jak zase přijde zítra do parku. Marie jí tiše záviděla a doma před spaním snila svůj sen. Seděla na lavičce v parku se svým krásným klukem…
Neviděly se víc než třicet let. Eva byla rozvedená, peníze od manžela rychle a hloupě utratila, jak s úsměvem sdělovala Marii. Rozhlížela se po okolních stolcích, mluvila příliš hlasitě a ztišila hlas jen na chvíli, když říkala: vidíš toho chlápka, co se na mne dívá? Asi se mu líbím. Když došlo na zaplacení, Eva se pomalu probírala drobnými na dně peněženky. Marie zaplatila útratu za obě.
Ahoj, řekla Marie. Ahoj, musíme se zase co nejdřív vidět, řekla Eva. Pak se rozešly, každá jiným směrem.
18 názorů
Evženie: díky za návštěvu a je fakt, že setkání dokážou být někdy hodně nepříjemná, já naštěstí v poslední době zažívám převážně ta příjemná, dnes prší asi po celé republice, přesto přeji pěkný den
Evženie Brambůrková
29. 06. 2014Taková setkání znám a nemám je ráda.*
Pečený medvěd: tak takové období už mám díkybohu za sebou a tolik času, jako mám teď, když jsem na dlouhodobé neschopence, jsem neměla nikdy a snad i v budoucnu mít nebudu. Nebýt bolestivé nemoci, byla bych nyní velice spokojená se svým životem, za rok jdu do důchodu, tak to bude super, taky se dočkáš, cirkus sporák na kolečkách dobře znám, vychovala jsem 3 pažravém děti a tuto svoji dovednost mi občas předvedou i se svými dětmi, když se mu mne všichni čas od času objeví, měj se optimálně situaci, bude líp, věř mi :-))
Diana: díky za kukýnka a * :-)), je to skutečně ze života, mého, v dětsví neradostného :-)), ale dneska už :-)) jupí, i přes to revma, co se mne nechce a nechce pustit, jsem moc ráda na světě, měj se optimálně :-))
Alegna: díky, i za pochopení, je pravda, že moje povídky jsou tak druhý nástřel, možná desátý by byl lepší, mám strach, ani nevím proč, z dialogů, nějak se k nim nemohu odhodlat, jistě by došlo k oživéní příběhu, měj se pěkně :-))
Pečený medvěd: jsem ráda za tvoji návštěvu, příště se polepším :-)) už se těším, jak mne pochválíš, jen ještě nevím, o čem to povídání příště bude, mám takovej sešit a v něm asi 40 témat k dětství, mému, v některých povídkách zakamuflovanému, ale stejně, vnímavý čtenář.. :-))
Zuzulinka: jo, bylo to trapné setkání, ale jen pro Marii, vždycky jsem se chtěla jmenovat Marie, díky za návštěvu, ta samá Eva figuruje i v mé povídce -Žitot není peříčko- možná obě časem spojím, krásný večer a pěknou dovču, jestli se někam chystáš
taky by se mi to líbilo rozvinutější, ten začátek ale paradoxně chápu..ono na té rozevlátosti tam dost záleží... vlastně se 0 30 let promění v trochu hlučnou trapnost... aspoň tak to vidím já:)
měla jsem to při čtení před očima :)
jinak ten způsob napsání tak moc chápu, až moc :)))
Lakrov: děkuji za obsáhlé zhodnocení, souhlasím, také to na mne působí jen jakási osnova, co jí chybí útek. Snad časem všechna ta témata doplním, chystám se na to, vím, že na P málokdo čte dlouhé povídky, tak se to snažim sekat, v prvním nástřelu, co si píši v ruce je to mnohem obsáhlejší a já to někdy krutě sestříhám, často i na škodu věci, měj se krásně :-))
Popis detailů oblečení (v úvodu) působí dojmem, jakoby by na nich dál v té povídce mělo záležet, a myslím si, že záměr takový byl (aby na nich záleželo). Jen se ten příběh rozeběhl dvěma směry -- minulost a současnost, představovaná onou epizodou v kavárně -- a žádněmu z těch "směrů" (možná kvůli snaze o úspornost textu) nemohl být věnován dostatek prostoru. V několika místech textu probleskne náznak jakéhosi dalšího příběhu, ale to může být způsobeno mou "domýšlivostí":-) Konkrétně: první z těch "záblesků" přichází s větou: ...byla vyšší postavy a nosila krátce střižené vlasy, byla přidělena role prince..., druhý ...kde na podobné nákupy brala Eva peníze... a třetí snad ...dovolila svým dvořanům, aby ji špehovali...
Možná v tom textu ale hledám víc, než byl autorský záměr, protože jako pouhá vzpomínka a její dosah do současnosti je to dost obstojné.
srozumeni: děkuji za návštěvu, jsem ráda, že líbilo :-))
Vigan: dík, žes tu byla, pochválení nadělila