Československá literární komunita
Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.
Přidejte seVize XXXVII. Soumrak duše
27. 02. 2002
6
0
2238
Autor
Armand
Když každodenní život pozbývá jakéhokoliv významu, nastupují jeho absurdní a nicotné podrobnosti do center zorných polí. Výzvy k revoluci dřív marně čekaly na návrácení zdraví, na stav před nemocí. V prvním a posledním chrámu střežíme všechna okna a všechny dveře. Tma lépe nese tlukot srdce a krev šeptá jména možností. A přestože strašlivě unaveni, se spánkem rušeným duněním kol popravčích kár, smýváme ze rtů prach a z vlasů bláto. A ruce, které se třesou, stále ještě schopny jsou něžného pohlazení.
Galadriel27
03. 09. 2003
Galadriel: každé pochopení je správné, je-li upřímné. Myslím, že by nemělo smyslu objasňovat co "přesně" jsem tím chtěl říci. Jsem rád, že to něco řeklo právě tobě.
Lehce nakousnu podstatné: je to o síle ducha, o utrpení a laskavosti mezi nebem a zemí, pro kterou není žádné jméno, žádné srovnání. Je to lásce. Ne o lásce k něčemu nebo k někomu. O lásce, jejíž tváří je i bolest.
Tolik jako nápověda :))) Lze najít i více.
Galadriel27
01. 09. 2003Galadriel27
01. 09. 2003
Někdo kdo umírá ... jeho ruce se třesou ale stále jsou schopny něžného pohlazení ...
*
Ale opäť niečo nad rámec bežého ... "Tma lépe nese tlukot srdce a krev šeptá jména možností" alebo "smýváme ze rtů prach a z vlasů bláto".
Nie je to niečo podobné ako v tej mojej básni "sveter" zo dnešného dňa?
Možno by bolo zaujímavé pozrieť sa i za tie srážené "všechna okna a všechny dveře". Som zvedavý na ďalšie veci!!!
*TIP
myslím, že každý z nás žije v nějakém stereotypu, do
kterého časem upadne...s tím už ale asi nic neuděláš...
a taky že v ty všední chvíle si neuvědomíme určité hodnoty, které
jsou daleko důležitější
co tohle ? :-)
pořád vedle, ale hezký pokus :)))) lepšíš se.. :) Přečti si to pozorně... (snad to nebudu muset nakonec vysvětlit!!:))