Po smrti

JÁ:       Kde to jsem?

HLAS: Jsi u konce.

JÁ:       Chtěl bych ještě jednou vidět krásu světa.

HLAS: Nic takového není.

JÁ:       Proč je tu tma?

HLAS: Chtěl bys světlo?

JÁ:       Ano.

HLAS: Budiž světlo! No?

JÁ:       Stále je tu tma!

HLAS: To bude proto, že jsi u konce.

JÁ:       Jsem mrtev?

HLAS: To nevím, všichni jednou zemřou. I tato tma zemře.

JÁ:       Já vidím, jsem živý!

HLAS: Ne, to jen zemřela tma..

JÁ:       A já?

HLAS: Tvůj konec je tu.. Všechno jednou zkončí.

JÁ:       Vždyť tu stále jsem.

HLAS: Naopak. Byl jsi uvrhnut v zapomnění.

JÁ:       Co to znamená?

HLAS: Tvá duše zemřela, ty jsi pouze její stín.

JÁ:       Ale v té tmě jsem stínem být nemohl!

HLAS: Ano. Světlo tvou duši zabilo. Teď bude jen nekonečné světlo..

JÁ:       A kdo jsi ty?

HLAS: To není důležité, teď už není nic důležité. Odcházím.

JÁ:       A co já? Co já?! Kde jsi?..... Haló. Halóó!!..... Pomoz mi odsud!

            Slyšíš? Nechci tu zůstat!!........ Héééj!!!!!..........................................

            ..........................................................................Já nechci..