Československá literární komunita

Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.

Přidejte se

Kámen mudrců

03. 09. 2014
3
21
1906
Autor
Tucci

Kámen mudrců

 

     Zvykl si. Nic jiného mu ani nezbylo. Se skloněnou hlavou snášel svůj úděl vesnického pitomce. Už se ani neohlížel, když na něj na návsi pokřikovali. Nezlobil se. Právě naopak, na rtech měl tajemný úsměv, který rozzařoval celý obličej. Není divu, že právě onen monlisovský úšklebek, jak ho vesničané nazvali, dráždil všechny kolem. Bylo by jim milejší, kdyby se rozzuřil a alespoň na chvíli vypadal jako chlap. Takhle však kráčel po ulici s podivným klidem, rukama v kapsách a úsměvem.

     Velkoryse, ačkoli oni by řekli, že hloupě, přehlížel všechy poznámky k jeho osobě. Či spíš k hlavě. Říkali, že ji má tak dutou, že ani piliny se tam nemají oč uchytit a malý mozeček, který tam kdysi dávno přece jen vyrašil, se radši stáhl pod šedou kůru a tam někde, mezi pravým a levým očním důlkem tiše čekal na příležitost, kdy ožít a dát podnět té hoře masa, které už bezmála třicet let ´kraloval´, aby z otvoru mezi nosem a bradou vyloudil alespoň něco chytrého.

      Léta míjeli a místní trouba Jan Uhlíř jako jediný z chlapů zůstal na ocet. Nebo spíš na nic. Sice malý a léta nepoužívaný mozeček se jednoho dne docela nasrdil a vnuknul Janu Uhlířovi nápad, že kdyby měl ženu, byli by nejenom jedna duše a jedno tělo, ale hlavně dvě hlavy. A každý, i Jan věděl, že ve dvou hlavách bude přece jen víc rozumu a tak se ženu vydal hledat.

      Prolezl všechny stodoly i dvory, protože jednou slyšel chlapy z hospody, že ženy jsou slepice a tak je hledal právě tam, v kurníku. Nejen, že žádnou ženskou z masa a kostí nenašel, ale ještě šlápnul do, no, řekněme, do nečeho zvláštního. Pak je hledal v opušteném kravíně, protože co kdyby... Po třech dnech marného hledání a stížnosti u starosty, mu nedávno aktivovaný mozek vnuknul další nápovědu a Jan Uhlíř si začal všímat, co za tvory si muži den co den, po boku táhnou domů. Došlo mu, že nevypadají ani jako slepice, ani jako krávy, ale jako docela dobře vypadající odrody mužů a šťastný z odhalení, že i sousedky, prodavačky, uklízečky a podobné stvoření jsou vlastně ženy, vyrazil na další lov.

     S oním monlisovským úsměvem si stoupnul v neděli před kostel a čekal. Než mše skončila, přemýšlel (a to už je co říct), co by takové ženě vlastně měl povědět. Jak si tak mrmlal popod hruškovitý nos, odněkud z přilehlého hřbitova se přiblížila postava v černém habitu. (Ne, Veďvietekto, to skutočne nebol). S kapucí na hlavě, která důmyslně zakrývala obličej, zastala před užaslým Janem Uhlířem.

     „Kdo jsi? Žena?“ zeptal se s nadějí v hlase a hledal poniže kapuce ony dvě zajímavé boule.

      „Ne. Jsem mudrc.“

      „Co to je?“

      „Moudrý muž. Moudřejší, než všichni ostatní.“

     To by se mi hodilo, pomyslel si Jan. „Jak si zmoudřel?“

      „Našel jsem Kámen mudrců.“

      „Nedáš mi taky?“ jukl Jan dychtivě, když se v cizincově dlani zjevila hrst šedých kamínků.

      „Moudrost se nerozdává. Moudrost se kupuje.“

     „A kolik stojí? Ta moudrost.“

      „Pětset korun za čtvrtku kamene.“

     Jan zalovil v kapse a vytáhl peněženku. „Mám jen tohle.“

      Na cizince se usmívala tisícikoruna. Pak se on zazubil na ni. Blahosklonně ji od Jana přijal a do dlaně mu vmáčknul dva kameny. Ztratil se tak rychle, jak rychle se zjevil. Mše se blížila ke konci. Jan Uhlíř blažene hleděl na Kameny mudrců. Najednou cítil, jak začíná moudřet.

      „Hej, cizinče!“ volal za náhrobky, „za tisíc korun jsem mohl mít jinačí kameny a ne tyhle prachobyčejní šutry.“

     „Vida,“ ozval se tlumený chichot ze křoví, „koupil jen dva a jak mu to najednou myslí!“

     Jan Uhlíř se v mžiku vteřiny nadobro rozloučil s monlisou a vrátil se domů bez ženy, skřípějíc zubama a nadáváním na celý svět. Draho vykoupenou moudrost by nejraději vyměnil za hloupost.

     No co, pomyslel si jednou, třeba ty mudrce prodám nějakému troubovi. Po světě nás přece běhá pořád dost.


21 názorů

e.eucrow
14. 10. 2014
Dát tip

citat sa to sice dalo, ale vtipy mi prisli lacne. pre mna nie.


Tucci
12. 10. 2014
Dát tip

nie, nemyslim si, že by tento text oplýval kvalitou, no do PM ho popchli iní, nie ja.

Samozrejme, že si vážim každého názoru a chcela som povedať len toľko, že ak aj v hovorovej reči používame všetci (99%) "dirty words", nemusím ich natvrdo vkladať do príbehov. Aspoň nie zatiaľ, hoci nevylučujem situáciu, keď nejaké skutočne použijem :)

Ako vyplýva z kritík, pokus o vtipnú poviedku sa očividne nezdaril :) A pritom šlo len a len o fikciu a postava Jana je číry výmysel


Douger
12. 10. 2014
Dát tip

Nechci se s tebou přít, každý autor by měl kritiku připustit a hlavně tu konstruktivní tolerovat a těžit z ní (nechci tvrdit, že můj komentář se dá považovat za konstruktivní kritiku, jen jsem četl nějaké další). Každý ti sem samozřejmě napíše svůj názor, každý píše jinak, co autor to jiný styl. Jsou lidé, kterí se u Sadeho smějí, jsou lidé, kteří pohouršením nedočítají a jsou lidé, kteří v hovnech dokáží najít poetičnost, dokonce i sexuální uspokojení. Z mého úhlo pohledu se člověka nejlépe dotkne a nejvíce se mu přiblíží slovník, který je mu blízký. Často (určitě v mém případě a několika dalších) je to slovník nevhodný (i co se týče gramatické stránky, ba i významové), avšak bez příkras, tudíž pokud bys šla/šel po ulici, vyšlápla jsi hovno a řekl/a bys "ehm, no, šlápnul/a jsem do něčeho, řekněme zvláštního", tak je pouze chyba ve mně a v tom, že jsem takového člověka nepoznal, tudíž je to pro mě jako "reálná situace" nepředstvitelné. Pokud považuješ své dílko za "kvalitní", tak věřím, že ho tak někdo uvidí. Pro mě to v tomto případě není. (Zároveň musím ale složit poklonu před češtinou, to ano)


Tucci
11. 10. 2014
Dát tip

To nebola obozretnosť, ale zámer. Neviem prečo by mal víťaziť trend slovníka pouličných povaľačov, pred čistým písomným prejavom. Načo používať sprosté slová viac než je vyslovene nutné? To na tom majú stáť "kvalitné" texty?


Douger
11. 10. 2014
Dát tip

Ne-e, nezdá se mi to ani dostatečně vtipný, ani dostatečně čtenářsky uspokojivý, nějaká ta chyba v pravopisu mě tolik nezarážela jako obezřetnost při pokusu o zamaskování slovo "hovno". Nevadí, snad jindy.


Tucci
05. 10. 2014
Dát tip

No čo, pomyslel si raz - raz, v jeden okamih si pomyslel, nie no čo, pomyslel si (čiarka/.....

A zdá sa mi, že viacerí rozoberali nepodstatné detaily, či je príliš hlúpy na to alebo na ono.  

Síce chápem, že rodený čech vidí v texte nevhodné slová, gramaticky nesprávne, fajn, beriem to, ale na druhej strane nerozumiem tomu, prečo českým autorom na Písmak-u vo viacerých prípadoch nikto neapeluje na vyslovene zlý pravopis. To už aj nečech ako ja vidí, že sú v texte hrubé pravopisné chyby.  


Janina6
05. 10. 2014
Dát tip

Ještě malý příklad toho, jak chybná interpunkce ovlivní význam věty: "No co, pomyslel si jednou, třeba ty mudrce prodám..." Správně patří čárka už za sloveso: No co, pomyslel si, jednou třeba ty mudrce prodám...


Janina6
05. 10. 2014
Dát tip

Přiznám se, že mě v českém textu ty slovenské výrazy (nasrdil, odrody, popod, zastala, poniže...) rušily. Nic proti sloveštině nemám, ale asi by to chtělo se pro psaný projev rozhodnout, jestli to bude v češtině, nebo slovenštině. Nerozumím, proč je v jednom místě náhle použitá téměř (kromě slůvka "ne") celá slovenská věta "Ne, Veďvietekto, to skutočne nebol". Nejde o nepřeložitelné slovní hříčky ani expresivní výrazy, takže prostě nechápu důvod. Pokud neumíš česky tak dobře, aby se ti tam slovenská slůvka nepletla, pak bych doporučovala držet se slovenštiny.

Příběh je celkem vtipný, taková delší anekdota, ale způsob vyjadřování mě příliš nenadchnul, je tam hodně chyb a neobratných formulací.

"Šedá kůra" je část mozku, takže mi moc nesedí představa, že se mozek pod ni schoval. V závěru jsem si říkala, že když byl Jan tak hloupý, že ani netušil, co je žena, pochybuju, že by dokázal chápat funkci peněz.


Úvod mi přijde takovej, jako by tam byl "z donucení", a skáče z místa na místo. Nejdřív postava snášela úděl se skloněnou hlavou - to vyzní, jakože to pokorně přijímá. Ale pak že měla "tajemný úsměv", což mi zase evokuje chlápka, co ví něco, co ostatní neví, potutelně se usmívá a má to tak nějak na háku. Jenže hned potom je... "který rozzářil jeho obličej"... To mi taky nesedí... tajemný úsměv, který rozzáří obličej... prostě mi to subjektivně vůbec nejde dohromady. Navíc je tam tajemný úsměv a pak ještě podivný klid, - myslim, že s těmahle výrazama by se mělo šetřit. Jeden na první odstavec je až až. Ale je to jen můj názor.. 

Co se týče tý první dlouhý věty, tak tam asi chybí čárka, ale to je detail, i když podle mě pak chyběj čárky i v dalších dlouhataanánských souvětích,  který se mi popravdě nečetly uplně dobře. Léta míjeli bude určitě blbě.

Celkově nemám problém s tímhle typem humoru - takový polopatický alá Novoty, že to fakt pochopí úplně každej, i když zase někoho už pak můžeš  i až urážet :-) a odmítne se smát, takže chápu i ty, kterým se to nelíbí. Myslím, že hodně zálepží na podání, nesmí se to číst tak suše, ale trochu u toho mávat ručičkama, a pořádně se zpotit.  Ne že bych byl smíchy roztrhanej, ale použiju slova jednoho kuchaře, když si zákazník stěžoval na přesolenou rejži:

"Jako přesolený to je, ale sníst se to dá." 


Já nevím ... za mě ne.V prvním odstavci mám z Jana pocit, že si o něm vesničané jen myslí, že je hloupý, ale že on je vlastně dostatečně chytrý na to, aby je ignoroval.

Druhý odstavec mi přijde celý úplně zbytečný a pokud ne zbytečný, pak komplikovaný na něco, co je tak snadné popsat stručně a přitom třeba i mile.

Třetí je fajn :)

Čtvrtý ponechám bez komentáře, protože to mě skoro až bolelo.

No zbytek je hrozně plitký a taky jsem čekal nějakou výraznější pointu.

 

 


K3
28. 09. 2014
Dát tip

Tucci, já chápu, žes to v povídce myslela dobře. Já to ale beru tak, že ten blázen může být třeba moje dítě, nebo dítě kamaráda a v tom případě by mě to velmi bolelo.

Mě se ale nelíbí ani stavba povídky a některé výrazy. Chybí mi cit.

 Připouštím ale, že druhému se to líbit může. 


Tucci
28. 09. 2014
Dát tip

Pri čítaní Tvojho komentáru ma napadli jedine slová Forresta Gumpa... Zosmiešňovanie koho? hádam si to nevzal osobne, a ak áno, tak sa Ti ospravedlňujem.


K3
27. 09. 2014
Dát tip

Mě se to nelíbí. Celá ta povídka se mi zdá hloupá. Řekl bych dokonce, že je hloupější, ne ta hlavní postava. Není to vtipné, ani tragické, ani poučné. Je to jen zesměšňování.

To ne.


StvN
05. 09. 2014
Dát tip

Mne ten humor neprijde moc humorny. Promin. 


Lakrov
04. 09. 2014
Dát tip

Tvá odpověď mě potěšila; je to asi poprvé, co někdo chválí češtinu ve srovnání s jiným jazykem :-)


Tucci
04. 09. 2014
Dát tip

Vďaka za upozornenia na pravopis.

No nemôžem si pomôcť, lepšie sa mi píše a tvorí v češtine, aj keď slovensky píšem samozrejme tiež, ale iné, rozsiahlejšie diela. Ale na poviedky je čeština ako stvorená :)  Máte tak expresívne výrazy, ktoré sa do slovenčiny buď nedajú preložiť vôbec, alebo, ak sa predsa podarí nájsť vhodný ekvivalent, vyznieva slovo, či veta akosi zvláštne.


Lakrov
04. 09. 2014
Dát tip

Začíná to tak zprudka, jako by měl následovat strhující nebo alespoň překvapivý děj, ale nic takového při dalším čtení nenacházím. Jediné, co mě po dočtení napadá je, jestli by se ti nepsalo lépe Slovensky. Viz upozornění na pravopisné a slohové nepřesnosti: ...rukami v kapsách... ## rukama ...přehlížel všechy poznámky k jeho osobě... ## ke své osobě... by znělo líp ...Sice malý a léta nepoužívaný mozeček... ## Slovo sice zní v té větě divně ...protože jednou slyšel chlapi z hospody... ## chlapy


smyčka
03. 09. 2014
Dát tip
Ma to hlavu i patu

Tucci
03. 09. 2014
Dát tip

Díky :)


Na psaní názorů musíte mít ověřený email.
Sdílení
Nahoru