Páteční kafe

ok, už rozumím. Díky. 

Arte, po staletí, možná tisíciletí, byl zápis básně  pokynem pro recitaci, téměř tím, čím jsou v hudbě noty. Tvoje otázka jasně ukázala, že už tomu tak není. Proč to tedy dále rozvádět? 

Safiáne, když ono slovo recitace vs. forma vs. fragentarizace vs. polytematika vs. ... je pro mě klíčová pro interpretaci komentáře. Pokud použiješ slovo recitace, a já za tím tuším jiný obsah, pak je to pořád jen o ,,tušení". Proto se ptám, co je tím, co ti překáží? Vytváření překážek pro (a teď doslova) recitaci, je vždy součástí toho, co píši a chápal bych to pozitivně.

Arte, myslím, že ne. Co bychom ještě mohli dodat k tomu, co bylo řečeno?

Safiáne, možná by to tedy chtělo přesnější pojmenování věci. 

Arte, když tomu nerozumíš, asi bych ti to těžko vysvětloval. Od redaktora poezie bych takovou otázku nečekal. Ale díky za ni, dává odpověď na řadu jiných.

Nerozumím tomu, proč by měl kdo kdy poezii recitovat? 

mně asi fací forma, která se mi blbě čte i snahy recitovat, ale pohromadě to drží a ta druhá je pro mě akorát do nálady*

Kdybych to měl recitovat tak, jak je to napsáno, asi bych se u toho přerazil.

Jako dvojbáseň zajímavé (ale nedotažené) retro.

Kafe mi voní vždy a všude, voní i z této básně - tip.