Písmák Československá literární komunita
Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.
Přidejte seParížsky kapric
Autor
gabi
„Čo ti mám upiecť k tej šesťdesiatke, synček?“ ponúka sa mama bratovi.
„Parížsky kapric.“
Obaja spokojní, len mne nedá, keď vopred viem, ako to dopadne.
Ozvem sa: „Mami, prečo mu to zasa sľubuješ? Zajtra mi zavoláš, že čo s tými žĺtkami, čo ti zostanú. Ako minule, predminule.“
Mama prekvapená: „Áno? A čo som s nimi teda nakoniec urobila?“
„No nič. Lebo si mu ho neupiekla.“
Brat sa len usmieva a zmierlivo odpovedá: „ Ale raz mi upiekla, pamätám sa, že som ho už jedol aj Na vinohradoch.“ Býva tam najmenej trinásť rokov.
Na druhý deň Monka uvažuje: „Ja by som strýcovi ten kapric upiekla, len či sa babka neurazí, radšej sa jej opýtaj.“
„Mami, budeš piecť ten kapric?“ pýtam sa jej v telefóne.
„Tak som rozmýšľala, ten sneh sa šľahá nad parou metličkou dvadsať minút, ja už s tými mojimi paprčami si to netrúfam. Ale šak voľajako by som to zvládla.“
„Nechaj tak, Monka sa ponúkla, že ona ho upečie, len sa bála, aby si sa neurazila.“
„To budem naozaj rada. Len ma to mrzí, že bude mať s tým robotu, nemá toľko času ako ja...“
„Je to dohodnuté, nešpekuluj!“
Mením tému.
Po polhodine sa znova vracia ku koláču, ako ju to mrzí.
„Vieš čo, mami, ak ťa to má takto mrzieť, tak ho radšej upeč!“ skúšam.
Chvíľu ticho, zaskočená, potom smiech: „Ale budem rada.“
„Tak už buď len rada a nemysli na to.“
19 názorů
Hezký, úsměvný snímek ze života, jenž se mi po dočtení nezdá tak smutný, jako mi připadal na začátku. Stručný pohled z roviny čtyř generací. Tip.
Gabi, posílám adresu: pavel.mondek@email.cz, děkuji mnohokrát, Irča
slunceblunce
18. 12. 2015moc milé :)
Moc pěkné, Gabi, úsměvné a ze života. Malinký rebus v příbuzenských vztazích není na škodu, hned se sám vyluští a tvé povídání je tím hezčí.
Nejdřív se mi to zdálo velmi smutné, ale ten konec to tak mile naladil, to mi udělalo radost. *
okoloidúci
17. 12. 2015no, mne sa miniatúra zdá byť rozkošná.
vystihuje mamin sklon k strečkovaniu, synovo pochopenie pre vrtochy starnúcej mamy, vnučkin rešpekt k babičke a dcérinu zručnosť diplomaticky a žartom zbaviť mamu pocitov viny.
mama dcérinu stratégiu prekukne, pobaví sa na sebe, pnutia miznú.
koľko ľudí, toľko chutí, rada som si prečítala aj váš názor - okoloidúci, Kočkodan, Gora
a recept mám, isteže, pošlem ti?
Nemáš recept? Jako miniaturka dobré, a že je víc postav, nevadí - pěkně to přehazují jedna na druhou..když budou dvě, nevyzní to.../T.
okoloidúci
17. 12. 2015mama, dcéra, syn, vnučka, dve hlavné, dve vedľajšie postavy. fakt veľa?
Aššurballit
17. 12. 2015je tam tolko postav ze je z toho kus chaos. --- na takej kratkej ploche ma to pomerne skoro zacalo nudit.