Československá literární komunita
Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.
Přidejte seZa ohradou Arkádie
Autor
Movsar
Za ohradou Arkádie
Můžeš si třeba myslet, že to jsou dveře do Arkádie. Že za nimi kvetou louky, tekou řeky a na březích postavy v nedozírném štěstí. Slunce tam laská ňadra žen a mužům žhaví pytlíky doběla. Ptáci, děti a ovečky si povídají jednou řečí. Tvá fantazie může ty dveře brát ztečí. Svět za ohradou, docela prostou na dřevěná prkna a snění.
Smíchovské cikánky
Ulicí umolousanou zimou v ústupu šly smíchovské cikánky. A byly samý smích. Zatímco ostatní ne, ony objevily lahodu chvíle.
Řeznice
V Kotevní za sklem řeznice. Nezvykle štíhlá, vlasy vyčesané do věnečku. Omývá v kádi nůž, dělá to s něhou, jako by děťátku omývala lulík. O tuhle představu snadno se pořezat.
Zasvěcení
V antikvariátu v Myslíkově antikvář zve svého mladšího pomocníka k polévce. „Je horká, běž si dát.“ A on jde, podobně odcházejí chlapci na prahu věku do pouště, pobízeni kmenovými staršími. Od polévky se jinoch vrátí mezi knihy již jako dospělý antikvář.
Diamant
Na rohu Lazarské dům Diamant. Těžko čekat, že tu ze dne na den nebude. A přes cestu holka, kávu pije z kyblíčku. Taky by si dala diamant líbit. Možná by pak nezmizela jen tak, ze dne na den.
Mina vtipu
V bezmasé jídelně dvě holky. Povídají s tiše a naléhavě, ponořeny v řečech, o Benátkách, přednáškách a jiných věcech. Nemá hran a ostnů ten dialog. Jsou jako velryby plující klidnými vodami. A pak se rozchechtají, nejspíš narazily na minu vtipu.
Seforky
Seforky si právě braly někoho na paškál, on jak solný sloup před nimi stál. Měly rty z višní a oči rybíz dočerna, jedna víc než druhá souměrná.
Mléčná radost
V té Bille nebylo zase tak přetopeno, pokladní přesto zvolila úsporný top. A v něm mléčná radost, přelévala se ze strany na stranu, lámala o vlnolam mého hladu. Mléko prý není tekutina, zaslechl jsem kdysi dávno. Aby ale člověk uvěřil, že mléko není kámen, musí projít pokladnou téhle samoobsluhy, je to forma poznání.
Bar ve Zborovské
Ve Zborovské už chystají bar na večer. Čistí výlohu, diskžokej ladí gramofon. Barman plátkuje citróny a koštuje likéry. Tady všechno musí hrát, je sobota odpoledne, kořalka čeká na ledu. Stmívání začne vábit zábavymilné a mezi nimi taky Bedu, bude se žhavit drát.
8 názorů
aleš-novák
30. 01. 2016polévkový rituál v kombinaci s mléčnou pokladní...lahůdka jedna velde druhé...
snažím se, gabi. díky, to pěkně řečeno, že jde vlastně o splátku všem těm popsaným lidem.
Žhavil Béda, žhavil drát... dnes jsem vzala dveře tvé fantazie ztečí. Uvařila kyblík kávy a po přečtení tvých dílek se vrátila do reality jako dospělá Písmačka... skvělé... /T.