Předjaří

 

 

 

Předjaří   I

 

Lahvovou zeleň tůjí

odzátkovalo tání

Už trčí z kuželkárny zahrad

v hřbitovním stylu

rozestavěna po svahu

 

Bezednou žízeň hlíny

už hasí stružky ze závějí

a vsakovaná zrcátka

 

- Těch loužiček - té mlhy

v které se ztratíš v předjaří

a najdeš se až zjara

zas rozjařena snahou čemeřic

předběhnout sněženky

nechat za sebou talovíny

a v cíli zamávat udýchaným

opozdilcům šafránům

 

- Zprofanovaná "Poézie"  - -

Chceš býti Rotreklem v sukni

zatímco jiní dnes řeší

své uprchlické rébusy

zatímco jiní dnes hřeší

v pornografických fantaziích

když píšou "o svém životě"

 

Chceš býti Rotreklem v sukni

být katolickou básnířkou

která se modlí k jaru

na kolenou

s motyčkou v ruce

 

 

Předjaří   II

 

Ostrou kulisu lesa

vyhmátlo z mlžného nedozírna

zlaté šmátrání

 

Z bláta i z louží se kouří

a voda v modrém

odráží naposled havrany

 

- Bude ted' hlubší

samota bílých božích muk

trčících do hnědi zbavené sněhu

 

- Bude ted' hlubší

samota plná mátožných slov

po havranech

a před skřivánkem

v té odkopané zemi nikoho

 

 

Už

 

Diagonály ze světla

oponují už svislým kmenům

jehličí marně zapírá

nahoře slunce a dole sníh

zimní ticho už zpochybňují

upovídané sýkory

 

Zeleň už tiká v pupenech buků

už oživuje nabobtnalý mech

už kopytníku vnuká

cval k jaru

ne - li snad dokonce přímo trysk

 

Už zlaté mušky

v slunečních kuželech

slibují prchavé štěstí

 

 

 

---