Wilsonovo

Dokuř to retko,

vajgla z chodníku,

nebudu tě bít

do zarostlý tváře.

Má Margaretko,

krásko z pomníků,

jen letmý pohled

pro harmonikáře.

„Za černejma brejlema

je hezkej svět,

můžeš tak trochu vidět,

trochu závidět

a nechce se ti zvracet.“

Neony na nádraží,

„D“už pár let nesvítí,

dotyky slizkých paží,

dozvuky paniky…

„zpátky nejedu,

dejte mi pokoj,

jsem jenom

turista z východní

Evropy.“