Československá literární komunita
Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.
Přidejte sePovídka měsíce - Duben 2016 - Hlasování
Autor
StvN
Honza Mařík a setkání | Thailo | 2016-04-26 | 0-Nominace - 016_04 | |
Pavel | Danny | 2016-04-07 | 0-Nominace - 016_04 | |
Promiň, tati | tambora | 2016-04-01 | 0-Nominace - 016_04 | |
Zrzek | Gora | 2016-04-01 | 0-Nominace - 016_04 |
5 názorů
Zrzek autora Gora Jako povídka je to sice dost popisné, ale díky slušné slohové úrovni se to dobře čte. Nevědět, že je to napsané podle skutečné události, řeknu, že těch smrtí je v tom až moc. Protagonista, procházející životními změnami, je složitá postava. Oceňuji zvláštní, dvojznačný konec.
Promiň, tati autora tambora je napsaná spontánně, působí, jako by to bylo skutečně prožité nebo aspoň odpozorované v blízkém okolí a je v tom značná dávka citu.
Pavel autora Danny Hezký nápad. Jen se mi zdá, že kdyby byl text o něco delší, účinek odhalení té postavy z historie by se tím umocnil.
OSTATNÍ:
Honza Mařík autora Thailo mě při prvním pokusu o přečtení (v době svého zveřejnění) ničím nezaujala, takže teprve teď k tomu textu začínám přistupovat jako k povídce a to spíš díky osobě, která ji nominovala do soutěže. Dochází mi, že to, co prve tu povídku v mých očích degradovalo, je její úvod, čítající první tři odstavce a působící velmi popisným a školometským dojmem. Dále pak fakt, že místy tápu, kdo z těch dvou co říká. (Asi hlavně tady: ...Ano, to ano. Věděl jsi...) Když to čtu teď podruhé, uznávám, že zápletka má něco do sebe. Její vedení a (snad i) rozuzlení je pro mě ovšem dost nepřehledné.
1. Thailo
2. Danny
Danny to má hezky zmáknuté. Thaila oceňuji zejména pro snahu dát textu něco víc. Ostatní dva texty mě nezaujaly. Možná mírně suché vyprávění na to, že jde v obou případech o poměrně vážné téma.
1.) Danny
Ad 1.) Danny - jediný text, který splňuje definici povídky a nejedná se o rozpracovanou črtu. Mohli bychom sice diskutovat o vztahu sv. Pavla k lásce, ale pro klid pointy bych to nechal bez komentáře.
1. Zrzek - Gora. / 2. Promiň, tati - tambora. // Tyhle dva příběhy mají něco společné. Smutné osudy lidí a taky to, že ho vyprávějí ženy. Je zajímavé, že v obou povídkách hlavní osoby utíkají pryč, bůh ví, zda vstříc lepšímu či horšímu osudu; což je také spojuje. Po literární stránce se mi to taky zdá vyrovnané. Zrzkovi jsem dal přednost, protože je košatější, rozvětvenější a odehrává se v dlouhé časové rovině. Tady narážím na soud Zdendy, /o románu/. Je to pravda, tambořin příběh je kompaktnější a v tom je možná lepší. Pro Goru jsem se nakonec rozhodl na základě poetického začátku a konce její povídky. Jako kdyby v nich nacházela svůj osobitý způsob psaní a vyjadřování, který by ji svědčil.
3. Honza Mařík a setkání - Thailo. / 4. Pavel - Danny. // Taky mají něco společné. Jednoduchost, přímočarost. Danny má vtipnější pointu. Ale způsobem vyprávění a psaním se mi víc líbil Thailo. I když se mi nelíbilo, až radikální opakované vyjádřování povah, očima druhého..., jak se zmínila careful.