kaštánky

inspirováno podzimem, který neměl nikdy přijít ...

ještě nezačala zima

 

ty stromy holé

snad i bez rukávů

třesou se zimou

 

dotkla jsem se mraků

když za soumraku

píšu dopis člověku

(na kterém mi záleží)

 

je to facka

za těch pár řádků

co zanechala otisk

 

a tak píšu do deníčku

další řádku s tím

že to možná jednou vyhodím

 

plameny svíčky

pohltily mé ticho

...

 

 

 

všechna proč

 

mám ráda ty chvíle prosté

když vzduchem pavučinky..

to mé léto šediví

počkej ještě

zítra se to bude víc hodit

..

 

počkej, zítra nepůjdem spát

země se přestane otáčet

a ptáci zpívat

 

venku bude ještě teplo

aby se to nepopletlo

všechna dětská proč

zamknem pralinkou

 

 

 

 

 

kaštany

 

jako malí chodívali jsme

na kaštánky

a pak jich plné kapsy

chlubili jsme se doma

 

ach, ta zvířátka z nich vyrobená

přečkala zimu ve svraštělém kabátě

 

a když maminka dělala velký úklid

z jara

zvířátka vyhodila

trochu jsme si posteskli

---------------------------

prý, až pokvetou kaštany

je pozdě učit se na maturitu

 

poznala jsem pravdu těchto slov

když...

 

 

 

 

noc

 

stříbrný déšť umlčel noc

to luna plakala

je jí jenom čtvrt

 

dlaně hladí tvé jemné vlasy

jako ruka obilí, klasy

pak ťatá v půli bleskem

 

noc nosívala boty s podpatkem

a každou hodinu budila ponocného

teď již bosa

 

ráno budí kosa

 

 

 

 

 

---