Československá literární komunita
Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.
Přidejte seProbuzení
Autor
Ariante
Otevři oči. Otevři uši. Otevři náruč dokořán.
Slyšíš? Ten tichý zpěv pomalu nabývá na síle.
A rezonuje tvou duší.
Otevři srdce. Otevři mysl. Otevři náruč dokořán.
Nevidíš? Ty podivné výhonky včerejška už raší na květy.
Dávám jim sílu růst.
Prober se. Probuď se. Setřes prach a strnulost.
Rozběhni se.
K prameni.
7 názorů
Dala bych delší věty, které by navodily poetiku...poslední sloku nějak jinak...je moc útržkovitá...jinak souhlas s blackie...piš piš /T.
Děkuju za názor i za povzbuzení.
agáta5: Asi to není úplně typická báseň, ale do mého vnímání poezie to zapadá. A co v tom vidíš - řekla bych, že to záleží stejným dílem na čtenáři jako na autorovi. Takže pokus dobrý :)
blacksabbath
15. 06. 2016Ty podivné výhonky včerejška už raší na květy.
Dávám jim sílu růst..............pokračuj..........*/***
no hmhm .. mě to spíš přijde jako ideologickej návod na život... něco jako cvičme v rytme kdysi :))) moc poetiky v tom nevidím :(
vím, myslela jsi to jako probuzení člověka vidět krásný věci a užívat života, ale vyšlo ti z toho spíš heslo dne tak nic ve zlým :)))