Monstra

Lesy kolem Stříbra

V lesích kolem Stříbra to s ozvěnou nebude špatné. Když třeba zavoláš „Bůh“, bude najednou všude kolem. Na krátkou chvíli. A když místem v korunách stromů bude zrovna propadat slunce, snadno té krátké chvíli uvěříš. No a pak už si budeš muset vystačit s nekonečnem břízek, ale taky s jejich a svou konečností.

Zpoždění

Když vlak stojí v polích, je to uvízlost v hlíně. A někteří neskrývají zlost a jiní se jen rozhlížejí líně. Okna kropí déšť, aby snad někoho nenapadlo strávit chvíle zpoždění mezi nebem a zemí. Cestující tak alespoň mohou promýšlet, jak pojem „zpoždění“ nepatří do přirozeného prostoru nebe a země a zároveň je tajemnou lidskou konstrukcí řeči, takříkajíc mezi nebem a zemí.

Sblížení

V Paříži teď možná někde v kavárně na Elysejských polích snídají rohlíčky a kávu. A usmívají se na sebe a mají smetanu na rtech. Tady v horách u Chebu už mají před obědem. Pořezali dřevo, koním dali pít, usedají na pařezy. A i když koruny stromů mají pevný stín, berou do hrubých rukou telefony. Blikne internet a z obrázku dvojice v kavárně kdesi v Paříži, krásní lidé se smetanovými úsměvy. Technika nás nakonec všechny sblíží. Až k uzoufání.

Monstra

Železná monstra kráčejí krajinou. Na ramenou dráty, všechnu tíhu civilizace. A jak jdou pomalu ti pamětníci průmyslové éry, rezivějí. Všude kolem nich už je neviditelná síť signálu a spojení. A taky miliardy tun předčasně zrezivělých řečí.

Opravdová řeč

Předžvýkané věty, padají odevšad a bez ustání. Tento vagón vydávají za „tichý“, ale z rozhlasu pořád něco hlásí, vítají, informují, děkují. Proč raději neřeknou něco opravdového, mimo fráze. Třeba že průvodčí Olin má milenku v Praze. A že už se těší, až si s ní o pauze v jízdním řádu zahraje pexeso, a že jim možná bude v nádražní cimřičce zima a tak se rozhodnou přerušit hru a zahřát se. Nebo tak něco.

Za dešťů

Od Berouna jedeme deštěm. Z obecních cest zmizeli lidé, jako už odpradávna za nepřízně času stáhli se do doupat; to jen divým ženám se chce tančit. A tak teď sedí za zdmi domku a v ibiškovém kouři dva a proti sobě oči mhouří. Ten déšť jim nakonec přišel vhod.