Československá literární komunita

Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.

Přidejte se

CESTA ČASEM (9) PRAŽCE . . .

01. 11. 2016
15
25
733
Autor
blacksabbath

Jako krajkový límeček svátečních chvil
komůrky otevřené srdceklíčem
natažené ve vůni čerstvě posečené trávy
to jsou hýčkané vzpomínky na dětství . . .

   Po přestěhování z městečka pod Kletí do malého města u Č. Budějovic jsme bydleli nad kotelnou. Tři rodiny v jednom bytě. Ale ne dlouho. Tatínek dostal totiž práci na MAPE a s tím i nárok na podnikový byt. Tři místnosti a kuchyň. Měli jsme s bratrem dokonce svůj vlastní pokoj.
   Z této doby si nejvíce pamatuji soboty a neděle.
Soboty mám spojené s vůní čerstvě uklizeného bytu a poctivých buchet. A vůní jablíček. V podvečer jsme si sedli v obýváku a vyprávěli si. Tatínek měl na kolenou misku s jablky. Nožíkem je loupal, rozčtvrtil a podělil mne, maminku a bratra kouskem napíchnutým na špičce nože.
   Nedělní den byl svátečně-sváteční. Společná sváteční snídaně. Kakao a buchty. Oběd na svátečním porcelánu. Po nedělní pohádce z "radiapodrátě" nás poslali rodičce obléct si sváteční oblečení. Šli jsme na společnou procházku. Někdy se mi opravdicky nechtělo. Raději bych běhala s partou po Vartě. Kopci nad sídlištěm, kde jsme vyváděli různá uličnictví. Ale dnes vím, proč na těchto procházkách trvali. Kéž by se ty chvíle vrátily.
   Některé neděle jsme se museli obejít bez maminky. Pracovala totiž u dráhy, a tak v turnuse sloužila i neděle. To si pak vzal povel i zástěru tatínek.
Mně připadlo odnést oběd mamince na strážní domek. Chlapi měli své odpoledne. Chodila jsem ráda. Jen kousek cesty vedl po silnici. Od závor na Králíčák, poloostrov vybíhající do rybníka Bezdrev, kde jsme se v létě koupali, vedla pěšinka kolem tratě.
   Jednou jsem si na cestu vzala křídu a pomalovala pražce. Na každý pátý hvězdičku, na další pátý trojúhelník, na další pátý čtvereček. Pan mistr od party se pak ptal maminky, jestli někoho neviděla. Takové uličnictví! Vždyť toho uličníka mohl zajet vlak!
Nemohl...
Když byly závory nahoře, vlak jet nemohl. Když šly dolů, zvonily. Ale o této své strategii jsem mamince neřekla. Popravdě...přiznala až mnohem později.
  U maminky na strážním domku, "pětadvacítce", jsem byla ráda. Dostala jsem čaj a mohla s maminkou pracovat. Pomáhala jsem točit velkou klikou, která spouštěla závory. Když jel vlak, maminka mašinfírovi zasalutovala a pak kontrolovala, zda projel vlak celý. Musel mít totiž na konci světýlka. Pak zazvonila panu výpravčímu do stanice, že je vše v pořádku, a čekala, až tam vlak dojede, až dostane avízo, že může závory zase zvednout.
Počítala jsem vagonky vlaku. Jednou jel cirkus. Ten měl 82 vagónů a vzadu ještě jednu lokomotivu. Někdy jsem byla s maminkou až do konce směny. Dívala jsem se do rozsvícených vagonků na lidičky v nich.        

   Tenkrát jsem si ověřila, že ze tmy do světla je vidět, naopak nikoliv.


25 názorů

Andreina,,,,to mě moc těší...je to moje srdcovka:-)))))


Andreina
11. 11. 2021
Dát tip

Blacksabbath, tak trochu jsem corala po Písmáku a četla. Na poezii moc nejsem, tak hledám hlavně prózu a tenhle soubor povídek se mě moc líbil. Stylem i obsahem. 


Andreino....kde ty jsi se tady vzala????....TO JE MILÉ!....

všimnul si toho mistr party dělníků, kteří procházeli trať....mamce pak na strážním domku řekl"...nějaký idiot pomaloval ty koleje?....vždyť ho mohl přejet vlak! ..." je to téměř doslovně:-)))))


Andreina
10. 11. 2021
Dát tip

Vlak, naposled jsem jela vlakem před pár lety, ale to nebyl pořádný vlak. Francouzské TGV je podivný hybrid mezi vlakem a raketou. Povídka ve mě vyvolala vzpomínky na dětství, kdy mě o pět let starší sestry braly s sebou na čundr. Občas jsme couraly i po trati a počítaly pražce. 

Díky za připomenutí a to křížkování, kroužkování a čtverečkování pražců nemělo chybu. Jen by mě zajímalo, jestli si toho někdy všimli i strojvůdci.


Jani, to ty jsi mi svým dílem připomněla to moje:-))))))))))))) děkuji za kukýnky


vesuvanka
26. 10. 2021
Dát tip

Ivi, krásně jsi zpracovala vzpomínky z dětství a vyvolala i moje vzpomínky, nejen na maminčiny výborné buchty, ale i na vlaky - zejména na nákladové nádraží na pražském Žižkově, kam se mnou chodil bratr, a na plzeňskou trať (směr Žatec) a na klasické závory, a slyšela výstražné cinkání než spadly... :-))), TIP 


Mňam - ňam......také si na puding vzpomínám:-)))))


8hanka
29. 07. 2021
Dát tip

 

my sme mali veľkú obývaciu kuchyňu, v nej rozťahovací stôl, rádio, gauč s televízorom, počas zimných večerov sme hrávali Človeče, karty a otec nám krájal jabĺčka...sobotné dopoludnia sa upratovalo a popoludní sa piekli koláče, to bola vôňa...v nedeľu sa okrem sviatočného obeda  robieval puding, kakaový alebo čokoládový, na spodok pohárov sa dali piškóty poliate sirupom z kompótu, na ne puding, potom šľahačka a ovocie, ak mala prísť návšteva, robili sa chlebíčky...za pekného počasie sme sedávali vonku na dvore pri stole, voňala káva, koláče, často sa zastavili susedia, príbuzní,  otec vytiahol harmoniku, do večera sa spievalo, rozprávalo...


Jamardi, děkuji za návštěvu.....jsem ráda, že tahle mini vyvolala i tvoje vzpomínky...užij si pěkný víkend.....:-)


Jamardi
05. 02. 2021
Dát tip

Pěkná vzpomínka. Shodou okolností moje teta odbavovala nákladní vlaky. Chodila jsem tam za ní o prázdninách, protože jindy jsem tu možnost neměla. Pohádka v rádiu - to už nepatřilo k mým rituálům, ale třeba můj otec na to rád vzpomíná.


Dobrý večer Lakrov.......chybku jsem opravila.....děkuji......nad tím začátkem se ještě zamyslím...asi by to šlo jinak....podumám......děkuji za přečtení...koment a tip....přeji klidný večer a dobrou noc............


Lakrov
02. 12. 2016
Dát tip

Začátek je snad až trochu tuctový... ale jak jinak taky začít vzpomínání  (snad jen za změnu strojené slovní vazby  ...Po přestěhování z... se přimlouvám).  Dál už se vezu na vlně těch tvých, vyvolávajících i mé vzpomínky.  Nedělní sváteční procházka je pro mě sice trochu archaická -- jak z jiného  světa --, ale vlaky mě vrátí tam, odkud mě ty sváteční šaty vytrhly.  Vícesmyslnost závěrečné věty je záviděníhodná.  Tip.

 P.S. ...bělala... asi běhala. Nebo to byla parta Rómů? :-))  


Lnice
03. 11. 2016
Dát tip

já hrozně ráda poslouchám takové vzpomínkové věci...


pokusím se otevřít další šuplík vzpomínek.....děkuji Lnice....krásný vvečer


Lnice
03. 11. 2016
Dát tip

jé, tohle je tak krásné, blackie...těším se na něco podobného.-)dalšího.-)


dojata tvým dojetím.....dojatě děkuji..:-))))...přeji hezký večer.....


Kolobajda
03. 11. 2016
Dát tip

Ty mě vždy dojmeš - tak až jsem plný dojmů a už pak nemám hlad   /**


jojo Goro......to byly neděle......malované jako hrnečky s voňavým kakaem........děkuji a přeji hezký večer


Gora
01. 11. 2016
Dát tip

Milé vyprávění, některé z příhod jsou mi blízké...ne malování po pražcích:-), ale třeba pohádka z dráťáku v neděli a buchty k ní:-).


děkuji všem za komentáře a tipy.....přeji hezký večer


Hugo Ramon
31. 10. 2016
Dát tip

Poučení na závěr je přímo poselství :-) Motýl Emanuele by měl taky radost :-)))


srozumeni
31. 10. 2016
Dát tip
***

Čudla
31. 10. 2016
Dát tip

/*


Kočkodan
30. 10. 2016
Dát tip
Křížkem křídou na pražci to začíná a posprejovanou zdí pokračuje… ;-)

S tvým vyprávěním se vrací vzpomínky na nedělní procházky, i na ty snídaně a domácí vůně. A je to krásné vzpomínání, protože u maminky to voní dodnes stejně a u nás snad také. :-))) /T


Na psaní názorů musíte mít ověřený email.
Sdílení
Nahoru