Písmák Československá literární komunita
Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.
Přidejte seOcean Drive
Autor
Movsar
„Tak, Poškvrnovi, máte kluka,“ obrátil se porodník k páru a předal do rukou ženy dítě, jako by předával olympijskou medaili. „Máte jméno?“ otevřel už docela věcně notes. „Bude to Cumel. Cumel Poškvrna,“ vydechla štěstím žena a porodník to jméno zapsal. Kolem dítěte se stahovala chapadla rukou, jak si je oba rodiče hladili a podávali. Muž - otec hleděl pohledem, jemuž romantická řeč připisuje celou řadu výrazů, na jednom konci bývá něco jako hvězdný prach a na druhém věčný strach. Takto hleděl ještě několik hodin a se ženou stále vztahovali ruce k dítěti, připomínali obří chobotnici z dobrodružného románu.
Muž – otec, Slávek, pak nechal svou ženu a své dítě odpočívat. Dole na parkovišti nasedl do kombíku, kterým za týden poveze nově nabytou rodinu domů. Hlavou mu šel plán, jak poveze děťátko všemi ulicemi města v otevřené postýlce a lidé budou hledět na tu nádheru z oken a budou si významně šeptat: „To je ten malý Poškvrna“ a někteří budou tleskat a volat „Sláva!“.
Potom, co přijel domů, pustil počítač. Do svého facebooku okamžitě nahrál fotografie z porodnice a napsal, co se událo. To samé udělala na opačném konci města jeho žena. Pod okénkem svítily obdivné obrázky, jejich počet závratně rostl. Chvíli měl radost a pozorně četl, co mu společně s těmi typizovanými obrázky jeho digitální přátelé píší. Bylo to něco jako „sláva“.
Radost odezněla a on si z internetu pustil hudební video Dukea Dumonta. Naposledy se zasnil, jaké by to bylo, strávit život mezi nádhernými lesbičkami, na ostrově, kde to voní slanou vodou a věčným sluncem. Nechtěl si přiznat, že do týdne ten sen vezme triumfální jízda kombíkem ulicemi města.
Bude-li mít odvahu, jako Gauguin prchne a bude žít svůj Ocean Drive.
24 názorů
Tohle je o dost jiné, než většina tvých ostatních děl, z nichž obvykle čiší erotika. Z tohohle je citit spíš jakési zklamání.
...leda by psal něco gej, jinak mi může ...dědek...:DD
...určitě nenapsal nic, co by mě bavilo...
Je to sice sbírka nějakého slizouna (aspoň vím, u jakých slintalů se inspiruješ)...ale rodné číslo jsem našla:
Přezdívka Homie (tak mu často říká Marge) Pohlaví muž Narození 11. 5. 1961Já se o porodech skoro nebavím... ale když už o tom napsal, tedy téma nakousl, a zdá se mi tam něco nepřesně...
Tak jsem to nemyslela...pro některé z mužů, jež znám, je vojna na jedné straně stresující, na druhé životní událost, co je potkala, a rádi se vracejí možná k jediným hrdinným činům svých jinak obyčejných životů:-(
spíš bych řekl, že to je takové klišé: muži jsou z marsu, ženy z venuše.
Movsare, jako se muži vyžívali v hovorech o vojně, my ženy zas v povídání o porodech, no:-)
No, ono v každý porodnici to bude malinko jiný, ale týden si tě tam nechají jen když je něco s děckem, nebo máš císaře, co se blbě hojí a tak... známá měla třetího císaře, dreny či co v ledvinách, a ještě jí podvazovali vaječníky (nebo co to dělaj, aby už nemohla otěhotnět) a ani ta tam nebyla tak dlouho...
..mě pokaždý vypakovali třetího dne ráno, aby ušetřili za oběd (jako vegetarián jsem měla většinou lepší jídlo:D)
..tys toho ještě asi moc neporodil, no... maximálně tak drsná zácpa... ta ale taky umí potrápit:P
..nehledě na to, že křestní jméno nemusí rodiče vědět hned po porodu... zajímá je hlavně příjmení matky...to má dítě všude napsané.
Jo, ještě mi moc neštymuje porodník zapisující jméno...od toho tam jsou sestřičky, aby dělaly tyhle věci.
Že je to povídka, tak jsem to přečetla... týden v porodnici? Kde žiješ? Leda by tatík předem věděl, že budou pořádný komplikace...dneska frčíš domu za 2-3dny... když nejsi nějaká zdechlina.
Jinak několik hodin s dítětem? a pak je teprve nechává odpočívat...neříkám že nemožné, ale dost divné a sobecké určitě... asi nemáš děti, nebo už si prd pamatuješ...
zůstane nejspíš na půl cesty, u rozvodu.
myslíš poškvrna, nebo cumel? vlastně to nebylo myšleno nijak jedovatě, jen mě to napadlo ve chvíli, kdy se rodí zvláštní slova. a - díky!
Trochu mě z toho běhá mráz po zádech. Jsem rád že nejsem na facebooku a že jsem se jim nenechal odchytit. To jméno má být parodie, výsměch?
Jenže on ji opravděpodobně nenalezne, tu odvahu:-) Nevím, zda pěkné, spíše pravdivé:-)
blacksabbath
02. 11. 2016na jednom konci bývá něco jako hvězdný prach a na druhém věčný strach..................*/**