Středa

Vzbudil se se strašně opuchlýma očima.
Středa je den jako každej jinej.
Kolikátýho je dneska.
Dneska je nultýho. Je středa.

Dutě zírá ven z okna na tu obří mimozemskou chobotnici, která tam není, a nemůže se zbavit dojmu, že mu něco uniká. Že měl dávno někde být, někomu zavolat, něco dokázat. Měl být dávno v něčem dobrý.
Poslouchá, jak mu kolem uší neplyne čas, a přemýšlí, s čím se má vyrovnat dneska.
Na zemi je hromada prádla a hned vedle hromada prachu. Vzpomíná na dědečka.
Bydlí se tu strašně, ale bydlí se tu. Nesmíme si stěžovat. To mu říkávala maminka. A na stole je nedojedený sendvič z předvčerejška, hned vedle talířku s drobky.

Samozřejmě by se radši probudil jinde a jindy, ale ve svém věku už by se měl umět smířit s životem v jeho vlastní, aktuální podobě. Buď se snaž víc, nebo se s tím kurva smiř. To na něj kdysi křičel brácha, když dostal na střední pětku a předstíral, že ho to strašně mrzí. A taky pak o pár let později, když se snažil mít hrozně dobrý život. Buď se snaž víc, nebo se s tím kurva smiř.
Ale on jen odešel a bouchnul dveřma a fňukal dál.

Včera zapnul televizi a koukal na tu obří mimozemskou chobotnici, kterou nedávali. Vždycky se na ni tak nějak těšil, protože by věděl, co dělat a pak by byl hrdina. Ale za oknem pořád jenom stromy a domy a auta a v televizi mrtví lidi.
Dřív to tak nebylo, ale to už je dávno. To byl úplně malý a skoro už si to nepamatuje. Jen pár obrazů, jména pár kamarádů a jak vypadalo pískoviště. To už tam dneska není. Stávalo přibližně tam, kde je dneska v tom obchoďáku Baťa. Měl to pískoviště rád a přišel tam o první zub a o svou zelenou lopatku.
Když tam vzal poprvé svou dceru, vybrala si nejdražší kozačky a odmítala mu věřit, že je na ně ještě malá. Brečela, jako by tam o ten zub přišla ona. A násilím. To už je taky dávno.
Snad má teď někde v té Austrálii nebo Americe taky nějakou dceru, co řve kvůli kozačkám.

Vzbudil se se strašně opuchlýma očima.
Středa je den jako každej jinej.
Kolikátýho je dneska a kdo mu na dortu zapálí těch osmdesát svíček.
Dneska je nultýho… Je středa…