Československá literární komunita
Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.
Přidejte sePřechod
Autor
Debraket
cítím
se jako růžový a poblázněný
dobře promazaný větrníček se třemi křídly a dvoubarevným, nerovnoměrně rozprostřeným středem, ve kterém
barva oliv zelených
prostupuje ke kraji
ty černé
usazeniny vprostřed kopy hoven, ups, vprostřed humusu, tedy, v hlíně, ve které se objevily
první stopy stonků trávy
petr žalu
povalují cákance se semene, ups, tedy, ve které cosi nového si klíčí, tak nejistě
jako děti klíčí v miskovitém pískovišti, nech si je tam chcát, ups, tedy, si hrát, kriste pane dost už toho, proč se mi to děje?
se má drahá, proč?
se má drahá, nejdražší
mysl
neustále překopává?
na přechodu mezi důchodem a adolesem, tak nápadně temném, že i vlci v něm chodí v kruzích
na přechodu mezi chodící mrtvolou a starou moudrostí, hej, hej, hejejej, kam zase jdeš?
ne, ne, nenenenenene, prosím, pojď ke mně blíž
na zdánlivě nekonečný přechod, mezi zpěvy dospělých
naprostého šílenství
ducha bez těla, chytni jej za paty a stáhni k sobě, vysvleč se a oblékni se znova, jako baron, ne, jako boverák s kůží
chodit na trh, rozprodat ji, pak sebe, zapomeň, takhle to nejde
snad jako pouhý člověk, bez příkras a ustrojení, lehce, s tváří místo pózy, možná
cítím
se pak jako blíže neurčený prvek, křehce, jako volný radikál a svobodná socha s trny na koruně
bodám tě do ramenou pokaždé, když u tebe sklopím hlavu
možná
utrhaný ze řetězu
avšak možná
mi jen strhli pozornost a řetěz kolem krku
zloději
špína, špatná rasa, politika, štěkající psi, pavouci a slepý krysy, a taky možná matka, ach, ta velepřísná matka, a ten beznadějný otec
pročs ji na mě vůbec nechal křičet??
promiň
jen si dělám legraci
vždyť si za to můžu sám
asi z toho mostu brzo...
přejdu v druhou stranu ráj
kde zpoza ožehnutých zad se roztírá a rozpadá mé nebetyčné peklo
kde z chaosu oheň času zaplavuje vše, co jsem kdy miloval
a tak kráčím dál
vidíš světlo na mém těle?
dívej
otče
cítím
že jsem šťastný
máš však práci
nevidíš to
takže tak...
ale přecejen, kdybys byl na vážkách
zda vadí mi tvůj vyhýbavý pohled z výšky?
ne
zavedl's mě k přechodu
a za to velký díky
4 názory
děkuju vám, ženy, za uznání, a tak mě napadá přidat fotku, abyste mohly tušit, z čeho jsem čerpal inspiraci: http://imgur.com/a/4QHUz
Čím více se tvá poezie vzdaluje tomu,co chci sama psát a co chci také sama číst,tím víc ti držím palce. - Ano - tohle je dnešek. To je ono. Tak to má vypadat. - Jistě časem najdeš hodně čtenářů opojných krásnou literární současností. Začínáš být jejím představitelem a já čekám,kdy tě začnou brát v úvahu místní postmodernisté. Jen tak dá ! Tip.
čtu už druhou věc a tak zanechám stopu v komentáři aspoň. Mám ráda tenhle výtrysk pocitů.. přechod mezi důchodem a adolesem (adoparkem :) zooparkem... , hraní se slovy, významy... jako volný radikál, píchám tě do ramene.. super
je to na víc čtení