Československá literární komunita
Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.
Přidejte sepřed cestou
Autor
agáta5
Ráno jsem šla po písčitém břehu
provazy vody splétaly zbytky vesmíru
a z dálky ke mně volal zvon
že mezi vlkem a domem sedí roztěkaný bůh
a jeho režná slova jak šmirglem brousí vlčí hrany…
a všechna ta slova která nikdo nevysloví
vlčí zvoní
v dlážděných ulicích usnula paměť města
do polí šel čistý vzduch
ukolébaná tichem
jsem šla s ním
15 názorů
ruzigel, to mě moc těší... takhle se vracím taky a čtu znovu a říkám si, v jakým pěkným rozpoložení jsem byla když jsem ji psala :)
všem díky za čtení
...mezi vlkem a domem sedí roztěkaný bůh... Zavřu oči a vidím je - jen ten bůh vícero podob má... Asi ta nejkratší z těch normálně dlouhých /**
...hodina mezi psem a vlkem,čas démonů,čas přízraků...a také básníků.. ;)
Hugo Ramon
23. 06. 2017tak nevím Agíšku, jestli to je dobrý počin - s tou suchou paletou :-))))
Hugo Ramon
23. 06. 2017aleš-novák
22. 06. 2017prej kratičká...:o)
Evženie Brambůrková
21. 06. 2017Pokaždé nové dojmy. /T
Tady je vše to, co se mi na některé tvé tvorbě obzvláště zamlouvá - představivost, jemnost,a přitom údernost - tvá originalita:-)