Písmák Československá literární komunita
Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.
Přidejte seZakládající verš krásy
Autor
Movsar
Rajská hejna
Příliš náhlý podzim zahnal děvčátka do bezmasého bufetu. A tak si plní bříška ještě tuze malá brokolicí, plackami, rýží, sabží. A usmívají se ta koťátka, neboť svět je jim dosud kutálivým klubíčkem. A když se nají, vedou nenáročné řeči a protahují se, jako to dělávají koťátka. A přicházejí v rajských hejnech, aby milovníky koček těšily svou mnohostí.
Rajská scenérie
Jako had se jí po nahém rameni plazí pramen zlatých vlasů. Vyhřívá se v zářijovém slunci, jedeme nábřežím a ono padá do tramvaje jako na zavolanou. Pozoruji to zvíře a i ono svým koncem hledí na mě. A syčí.
Zakládající verš krásy
Krása jí byla dána zásahem nebes. „Jen na okamžik snese člověk boží plnost, vzpomínkou na něj je pak život,“ praví Hölderlin. Zakládající událostí jejího života je tedy dílo, pár mistrovských tahů, jimiž byla utvořena dokonalost ženství. Tak teď jde piazzettou Národního divadla a nevšímá si okolí, protože nic už nemůže překonat její vlastní vzor. To my žijeme její vzpomínku. A jí samotné teprve prst času ukáže básníkův verš.
Sobota v sázce
Sobota je v sázce. V Myslíkově se cizinci, patrně Angličani, posilňují fazolemi a párky, ale snad i jim musí být jisto, že tuhle sázku prohráli. A tak osnují plány, příště navštíví Huascarán, Ale ani tam to nenajdou. Stejně jako dvě holky příliš velké v pase ví, že jen těžko najdou někoho, kdo je bude mít tak opravdu rád. Ale protože možná lépe než ty štíhlé ví, že svět už jiný nebude, zas na někoho vsadí. Tak jako my všichni teď sázíme na sobotu.
Rekviem za léto
Holky, co jim mokrými plavkami prosvítá sedlina štěstí, už u řeky nepotkáš. Ve Zlatých lázních už nebudeš sledovat, jak dvěma šipkami na hrudi popichují slunce. I poslední kůže se pomalu ztrácejí za textilem.
9 názorů
Ale ono jich tu v roce 14 bylo dost. Některými jsem ilustrovala svoje básničky. Taky jsem jako ilustrace používala obrazy. Pak to všechno zmizelo. Nejsem moc kovaná v IT a tak nevím,jestli to zmizelo samo,nebo to někdo sundal. Stávalo se mi ale,že si lidi někdy prohlíželi básničku jen kvůli ilustraci. Na některých básničkách mi raketově rostla čtenost,ne však tipy a kritiky. Proto jsem se rozhodla oddělit své "výtvarno" od svého "literárna".Moje fotky zná dost lidí,kteří mě obklopují a někteří,se kterými si (klasicky) dopisuji a tak nemám potřebu je tahat na internet.
děkuju aleno, to potěšilo, obávám se ale, že mi k tomu chybí vůle..
a dají se tvé fotky někde prohlédnout? rád bych.
Tvá vize zní pro (rádoby) básnířku velmi lákavě. Dnešní doba je ale převážně vizuální a tak je pro mne výhodou,že jsem taky tak trochu fotografka.
Ale některé tvé krátké texty by se třeba po letech mohly trochu rozrůst ,tak jako se po letech může dávná skica změnit v nezamýšlený obraz ,ke kterému je možná nutné zkušenostmi dospět.
to mi lichotí, děkuju. je to takový elektronický deník. třeba jednoho krásného dne lidé rozlomí své fotoaparáty a všichni budou na ulicích do telefonů ťukat své zprávy. :-)
U fotky z mobilu může člověk časem zapomenout,proč ji fotil. U textů které píšeš ty se prostě nedá zapomenout,proč je člověk psal.
děkuji aleno, vystihla jsi přesně mou motivaci, "metodu", ano, je to namísto toho namířeného objektivu nebo spíše čočky mobilu.
Velmi se ti daří místo reportážního fotoaparátu používat slova. Závidím ti tu schopnost zachytit okamžik. Já to neumím. V touze být "nadčasová" možná nechávám protéct svými slovy chvíle ,které jsou třeba cennější,než celá ta moje "nadčasovost". Tip.
Koťátka mi sedla:-), ale i ten syčící had vlasů, básníkův verš a sázka na sobotu.