Československá literární komunita
Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.
Přidejte seObvyklé tanečky našej babičky
Autor
gabi tá istá
Ráno v našej pravidelnej telefonickej polhodinke mama len tak prehodí: “Prebehnem dnes do Kauflandu, potrebujem nejaké drobnosti k Veľkej noci.“
„Nechoď, mami, pozri, ako je vonku, povedz, čo potrebuješ.“
„Ale nieee, vystihnem, keď nebude pršať, ako a kedy by si mi to doniesla.“
Nechcem jej prezrádzať, že máme práve dnes s dcérou v pláne nákupy v obchodnom centre, čo ak Monka nestihne a babka bude stáť v okne a hundrať- kde len toľko trčia.
„Vieš čo, mamula, napíš si zoznam, ja za chvíľku zavolám, nadiktuješ mi.“
„Ja ho mám, ale toho je veľa, to nemôžem od teba chcieť,“ okúňa sa.
„Mami, diktuj, kým ti pekne hovorím, lebo ti to poviem ako Ivana.“
„Tak mám?“
„Diktuj!“
„Ale ako mi to ty donesieš? Veď ja by som si vlastne mohla prísť preto autobusom. Na zastávku to nemám ďaleko,“ vymýšľa.
„Dobre, mami. Je streda, ak ti to neprinesieme do piatku, tak nasadneš na autobus a prídeš si preto. Dohodnuté?“
„Ale tú minerálku a mlieko,“ zaváha. Kartón mlieka a celé balenie minerálky, to už dochádza aj jej, že trochu prestrelila.
„No, bóže! Požičiame ti vozíček, čo to do Biskupíc nedovezieš?“
Už sa smejeme obidve.
Tesne pred rozlúčkou ešte utrúsi: „Ach, ja som taká sprostá, radšej som ti nemala hovoriť, čo potrebujem, aj tak máš dosť svojich starostí, ešte ti pridávam.“
„Skvelé, mami! Tak by som ti nakúpila a doniesla, čo nepotrebuješ.“
Zasa smiech.
Moja zlatá mama. Ešte stále má zmysel pre humor.
21 názorů
gabi tá istá
25. 01. 2018och, padol mi kameň zo srdca, agátka, teba by som nerada sklamala
gabi tá istá
25. 01. 2018presne tak, Lubko, čo už zmôže proti tebe nejaký redaktor, ja som Kočkodan, kdo je vác? :)))
gabi tá istá
25. 01. 2018tak som skúsila takto - spokojní? :)
gabi tá istá
25. 01. 2018agátka, lenže to by nebolo pravdivé...Monka sa sama ponúkla, nakúpiť sme išli tajne, bez mojej mamy a potom jej to priniesli nečakane, aby nás od rána nevyčkávala pri okne...s mamou mojou som iba telefonovala
tak, zadanie ste dostali, teraz mi to napíšte :)))
aby to bolo aj zrozumiteľné, aj pravdivé
jeden redaktor a už je f tom guláš :)
teď to vypadá tak, že je všechno očima Monky...
první věta by měla být nějak jako "domluvila jsem s dcérou Monkou, která má dnes dovolenou, že si uděláme hezký den a vezmeme sebou i babku nebo mojí mamku nebo starou mamu po slovensky :) a nakoupíme...
celý příběh vyprávíš ty, tak by měl být ve stejném duchu celý
ono psát mama - to může být mama jakože ty u pohledu dcer a z tvého pohledu babička zase a hned je malér ...
Dnes mám dovolenku, ponúkla som mame, že ju zoberem autom do obchodného centra, urobíme si niečím radosť, popritom aj babke nakúpime a pôjdeme ju pozrieť.
------------------------------------------------------
Ta první věta vyznívá, že to říká babička: Moja dcéra má dovolenku
A poslední vyznívý, že to říká dcera o matce, nyní už také babičce
gabi tá istá
25. 01. 2018tak neviem, či toto postačí, ak máš nejaký lepší nápad a2a2a, rada vyhoviem
gabi tá istá
25. 01. 2018takto - text rozpráva maminka, dialóg je medzi maminkou a babičkou, dcerka - vnučka, tam hrá iba okrajovú úlohu - vodičku auta
tak s tým idem niečo urobiť, aby to bolo zrozumietľnejšie
pro nás, co doprovázíme gabiku jejím "deníčkem" pravidelně je první věta úplně v pořádku. Možná bych jen odsadila ostatní text ještě dvěma entery.. pro ty, kteří čtou jen občas :) asi je to už nějaká deformace, že čtu obsah a malé nejasnosti nevidím
Věta, kterou uvádíš, není pro obsah nijak stežejní, tu první větu je možné upravit, vyplývá s ní totiž nejasně, že text bude vyprávět maminka nebo babička, zatímco závěr vyznívá, že ho vyprávědla dcerka.
gabi tá istá
25. 01. 2018Gora, agáta, Jarko, Luboš - pozdravujem
a2a2a - tvoja návšteva, príjemné prekvapenie a komentár rovnako
premýšľam, keby som vymazala prvú vetu, či by potom v texte nezostala trčať nepochopená táto - Nechcem jej prezrádzať naše plány, nikdy nie je isté, ako dopadnú a babka potom stojí pri okne, čaká, hundre - kde len toľko trčia.
Drobnička, laskavá a pro radost nejen tobě. Napsáno pro tuto formu svěže, rytmicky, přirozené dávkování přímé řeči. jen ta úvodní věta mi nesedí, trochu jsem zmaten, zda jde o dialog dvou nebo tří generací. Kdyby tam ta první věta vůbc nebyla, bylo byto čistší. Ale co je pro mne důležité na tomto textu?
1) Že někdo má potřebu popsat všední, řeklo by se, banalitu, protože cítí, že to banalita není.
2) Že jsem měl možnost být na chvíli obestřen laskavostí
taky si vzpomínám ještě na nákupy s mámou... jednou za čtrnáct dní tři hodiny v Globusu (ještě, že tam vaří) :))
nerada nakupuju!