Eva od stánku

Příliš brzy unavení snoubenci

Sobota dopoledne. Slunce prohřívá město už docela jarně. Tramvaj: každý má svůj smartfounek. Ona se na něj obrátí, ale on ji neslyší, protože má sluchátka. Něco si řeknou, ale pak se zas ponoří do svých digitálních vod. Pravděpodobně budoucí manželé předčasně unavení sami sebou.

Růžový seladon

V Myslíkově za sklem kavárny seladon. Úzké růžové džíny, mokasíny a žádné ponožky, jak má být. Jedním okem sleduje displej ajfonu, druhým vyhlíží děvčata korzující ulicí; tak to svedou jen on a Picassovi lidé. Faun o svém velmi pozdním popoledni.

Zranění touženci

Nový Smíchov, zóna neklidu. Tady je to jak na přehlídkovém molu, každá za sebou nechává touhou znervóznělé muže. Ti narážejí do výloh obchodů jako mouchy do stěn lahví. Tak se ohlašuje jaro - spoustou zraněných touženců.

Pražské rezervace

Anděl, území Apačů. Squaw tlačí kočárky, muži kouří cigarety míru. Děti, kterým už narostly nohy, běhají kolem. Žižkov, území Navahů. Po setmění začínají loupežné výpravy do sousedních ulic. Palmovka, území Čejenů. Podlehli kouzlu výherních přístrojů, dnem i nocí zkoušejí přízeň fortuny. Když peníze dojdou, vyrobí nové děti, za které jim stát vyplatí pár žetonů.

Eva od stánku

Jedna se pudruje, druhá povzbuzuje milostnou e-korespondencí, třetí poslouchá e-music. Tři grácie v tramvaji. Ta pudrovaná pak vystoupí ve Vodičkově a jde do Ugova stánku v galerii Myšák; nastupuje na polední směnu. Svou decentně tetovanou rukou bude až do večera dobývat šťávy rajských plodů. Eva od stánku. Večer pak vezme do té ruky úd svého milence pana Uga a ..

Na dně šuplíku

V šuplíku se válejí staré papíry. Někdo někoho zbil, přizabil. Někdo někomu dluží strašné prachy a teď nemůže usnout strachy. A jiný pil a jel a nedojel. A kdosi zažil velký krach. Spisová značka, číslo jednací, jménem republiky, římská jedna.. Řešení je, nechat papíry na přímém světle: rychle zežloutnou. A není pak už zločin, křivda, bolest, strach. Slunce léčí.