Československá literární komunita
Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.
Přidejte seU labutí
Autor
aleš-novák
v jedné ruce telefon a v druhé cigaretu
volá asi tomu svýmu
pokyvuje při tom hlavou každou větu
končí obláčkem dýmu
volá asi tomu svýmu a sedí
na lavičce u řeky
chce s ním prožít dnešní večer
a nebo zůstat navěky
po řece plynou slova a mizí někam do dáli
a z cigarety obláčky jak indiánské signály
v jedné ruce telefon a v druhé cigaretu
volám tomu svýmu
je toho spousta co zrovna teď
tiše říkat chci mu
volám tomu svýmu
z lavičky u labutí
že by mi jeho láska
večer přišla k chuti
po řece plynou slova a mizí někam do dáli
a z cigarety obláčky jak indiánské signály
18 názorů
aleš-novák
13. 04. 2018včera jsem to poslal skladateli hudby...jestli ho to zaujme a pošle nahrávku, tak ji sem přidám...
Jasně - já taky tomu rozumím, a docela mě to bere. A rytmus, a akordy? Tipuji to na blues, ale ne v Ečku...?!?... */***
Evženie Brambůrková
12. 04. 2018Super /T
aleš-novák
12. 04. 2018jasně, rozumím tomu...:o)
Aha, dík za vysvětlení. Už se na to mohu podívat z jiného úhlu: znovu jsem četla. Hezky napsáno, ale z cigaret se mi zvedá žaludek. Nedokážu to překonat. Odpusť, Aleši,, prosím, mea culpa, jsem v tomto bodě netolerantní....
aleš-novák
12. 04. 2018to mě taky, ale tady hrají roli signalizace, kdyby telefon nefungoval...něco jako komiksové bubliny, do kterých se vpisují slova...
super! Jako kuřík umím ocenit.. na konec bych dala jako znalec ... po řece plynou slova do dáli - jak z cigarety agátiny rituály :)))