Československá literární komunita
Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.
Přidejte seRáno
Autor
MAJKL65
Ráno
Začalo svítat
Světlo se spojilo s mraky
Její tělo se dotklo věčnosti
Byla nahá
Na zádech jí svítila poslední hvězda
A na hýždích měla otisk jeho těla
Díval se na ni a nemohl v ní uvěřit
Přiblížil se k ní obličejem a zhluboka se jí nadechl
A udělal jí ještě jednou to samé
Dělala, že spí
Cítila ho v sobě
Hluboko
Až na konci jejího světa
Pak slyšela zip jeho kalhot
I to jak si zapíná košili a potichu si něco prozpěvuje
A pak tiše klaply dveře
Zašuměly jako výdech, který cítila při jeho vrcholu na ramenou
Však cosi z toho zbylo
Vůně květin, které jí včera koupil cestou
A jeho chuť v ústech
Sevřela v dlaních prostěradlo a vzdala se prvnímu andělu
Miloval jí s tváří otočenou jinam
3 názory
Jeff Logos
17. 06. 2018Bezvadné, povedené.
začátek mě moc neuchvátil... ale konec mi otvírá další příběh, ten je skvělej!
Tvá báseň říká to,co neříká... Opisem jsi popsal to co chybělo a možná bude chybět stále... Velice zvláštní pocit. Dobrá báseň.