KU 300

jj, odžité ... hrozné a zajímavé zároveň  díky za čtení :)

Nevím proč drobeček, ale to co se vysype na kypu opravdu hoří z rozpraskaných děr a stéblům praskaj kolena. Je to prožitý verš letící až do Krušnohorský lesů. Agáto dobrý, opravdu. Bydlel jsem kdysi vedle.

/T

Jo jo. Bylo potřeba odfrknout. 

ahoj vy dva :))   jste měli dovolenou ne?

/T

/*

:) bejby

kočko, tak to jsem ráda, že nerýpeš... na to jsou tu jiní :)))

lnice, já tyhle áčka schválně... je to pro mě tak šílený, že ta áčka vyjadřují to rychlé dětské a a a ... a ještě... a a a.... jak je to jakoby umocněné, ale asi máš pravdu, že ne každému to sedne... nechám tak, můžu žejo? :)))

diano, taky nemáš co... ale já už to monotónní hučení beru jako součást života a někdy mi to musí už někdo přespolní připomenout, protože to skorem nevnímám... šílená symbióza!

Kájo, jj, víš, o čem píšu :)

janry, děkuju, vážím si

dodolo, tak nějak teď vnímám tu naší krimi Rapl... v tom zachmuřeným Jáchymově to všechno taky působí tak hrozně smutně

děkuju vám za čtení a zanechání písmenek :)

Týjo.. to mi dost připomíná náš okoralý ostravsko karvinský svět

Přežvýkaná krajina Krušnohoří. Podrcený kopec Tlusce. Je mi z toho úzce, úzce. Ale je to o zvyku. Zachránit energeticky republiku. Hrnčíř jen krájí a hladí vhkem zcvrklých prstů, nucený výsek krajiny.

 "Normálnost" železných moskularit kousek za Duchcovem. Však víme.  

Nezávidím :-)*

z toho horka kví, musí bejt šíleně unavená přece :))) a souhlas

revírníku, díky ..

aleši, i tobě za názornou ukázku toho obra, co mi hučí za plotem :)))))))

Jen tip a smeknutí.

kdyby někdo nevěděl...ku300

jj, zakladačky :) mnd, nevracet se, když to jde... já už tady umřu :)

aleši, jj, tys mě rozesmál... mě to tak včera večer napadlo, když bylo dusno a v dálce zase hučel jako piliňák... ach

Maryčka Magdonova, rok 2018...

Hmm. Asi byla chyba uvažovat o nich ve střednim rodě, možná máš pravdu. Třístovka je brouček mužskýho pohlaví a já možná pochopil, proč jsem byl vždycky spíš na zakladače. TO jsou TY samice, olbřímí opuštěný královny někde uplně nejhloubš (na konci) za vším tím hemžením. 

To se někdy stává. Když je něco příliš naše, právě proto se nelze vracet.