dozickej caps lock

právě jsi dochrastil poslední lahví ze svijan
ťukáš si s imaginárním kamarádem a vyprávíš mu
jak je mládí nevděčný  
třetí sestra ztrácí bačkorky 
a průša je pořád stejnej úchyl
               máš o tři kila míň a o chromozom víc
to jak se do tebe zavěsil po dvou promilích stihomam
moucha tě nasírá    
když tlučeš do klávesnice usadí se na caps locku
a ty brečíš nad bordelem kterej můžeš ale nechceš
Darja vzpíná ruce
nadrobíš jí trochu housky  do večera sleduješ  
jestli třeba kdoví
v pantoflích si připadáš naze a stejně vyjdeš před dům
jdeš dál ulicí pleskáš o asfalt tak silně až seš bosej 
chceš bejt svatej  tak tři čapí a pohled do zhasnutých hodin  
svlíkáš košili     
proč si ji nedat na hlavu  rukávem nezavázat oči
slyšíš tlukot pštrosa
déšť co mu teče po těle končí u třech prstů  
tak ještě tři vyděšený 
to je to co tě žene za zelenej trávník
Darja v bačkorkách u konzumu šněruje zástěrku
zvětralý pivo ochutnává moucha
zadečkem přilepená k hrdlu lahve drží rovnováhu
koupíš jí cukrovou vatu
a jdeš se vyčůrat do otevřený skříně

tady je schovanej 
průsvitnej řetízek s cukrovým okrajem na prstu u nohy
ještě modrou skalici a budeš bůh
z páteře tlačíš jazyk
na slovní přestřelku je příliš hrbolatej
vyžehlit!
                             u límečku dvakrát
z medu vyletěla najedená moucha 
myješ jí chloupky pod tekoucí vodou 
neboj ještě si spolu zatancujete
drtivě a na truc

to nejsou červotoči 
tvý dřevo pracuje automaticky za dva 
v letokruzích se natřásá jedinečná chvíle
postavit novou skříň 
seřídit panty
zavřít a schovat klíč

… a přísahám že tě slyším
i když většinou mlčím o strakách 
nejsem introvert jen se zdráhám naložit tenhle náklad
na zprohejbaná záda
raději otvírám jinou atmosféru 

úžasná věc
mít správně fungující tep zároveň s myšlenkou na tebe…