Československá literární komunita
Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.
Přidejte seto pravý místo
Autor
Evička
tak jsi nakonec přišla
nezdárná nezkrotná!
vajíčko kukačka
omylem nechala
na dně vyschlý studny
tak se odtud drápeš
bez žebříku
jak se teď pohupujem
v rytmu neurovnanejch dnů
a přemýšlíme nejraděj
o struktuře vzorku ubrusu
teplýho domova
který jsme zažily
akorát párkrát a to ve snu
a sníme
o chlápkovi s vilnýma očima
a něžným úsměvem Mony Lisy
který nás sevře v náruči a ochrání
před naší vlastní
divokou fantazií násilnic
i zkremptěným světem
napadlo mě aspoň prozatim
zmizet do hudby tepu srdce
cítím ho hmatatelně víc a víc
nakonec to je
to pravý místo
kde nás osud s jistotou
nemine
12 názorů
on je to vlastně vzkaz blízké ženě, která se nakonec zas vzdálila a zbyla už jen rada vyřčená do éteru (i když i směrem k ní), díky!
vajíčko omylem kukačka nechala - tady bych se přimlouvala srovnat do kukačka omylem nechala vajíčko...
slovo zkremptělým slyším prvně... zkrepovaným..jakože zmuchlaným?
ale jak píše kvíčala... taky se mi líbí, má nakročeno ke čtenáři... ještě trošku učesat a ukončit :)