Úterý třináctýho

Je úterý třináctýho listopadu
půl pátý odpoledne
a já právě dopíjím poslední pivo
posledního panáka...
to proto abych zejtra ráno na bráně nenadejchal
a abych byl tak nějak střízliv
na večerní film s manželkou
při kterém jí budu masírovat plosku chodidla

je divnej den
těžkej jako žíněnka tahaná v první třídě na kotrmelce
šedivej jako mrtvej holub pod horkovodním potrubím
a tichej jako nekrásnější vzpomínky

dopíjím poslední pivo
a koukám se na svět
kterej se zdá
tak barevnej
tak spravedlivej
tak brutální
až se mi chce schovat
do zahradního domku
a mazlit se s mým zablešeným kocourem

jenže jsem se teď skrze obrazovku do toho světa podíval
na jeho nejhnusnější lidi
na jeho nejkrásnější lidi
na to, co je potřeba nabídnout
aby se nezapomnělo číst

- a ze všech těch zpráv
mě nejvíc zaujala ta
v níž se praví
že bulharská žena umí číst
jedním okem jednu knihu
a druhým okem druhou knihu

kurva

...a tak začínám šmírovat

klik...

„LUZ ADENTRO“...

nepátrám po tom, co to znamená
ale ta dívka na snímku
má opravdu krásný oči
ke čtení.