V krajině touhy

Štírko, já tam ta dvě "jako" mám právě záměrně, nejsou tam pro nedostatečnou slovní zásobu, plní tam určitou funkci :-)))

Je fakt, ze je to na dvou radcich druhe jako.... (ja cetla a nepitvala...)... ale pokud to orve nahradus, je to vylepseni...

ok, ale "jako"  je v tomto případě při vším poetismu prvního verše tak nějak hovorové, vím, že má návaznost na "jako by"  v dalším schématu, ale prostě mi to nesedí, což se fakt stává i v těch nejlepšejších :-) rodinách. Jak chceš.

White - "jako" je dle mého nejlepší symobol pro zdání. "Téměř" znamená už kvantitativní hodnocení, "vskutku" zase inklinuje k realitě - skutečnosti.

 Slovo "jako" navozuje právě ono zdání - to, že se dotyčný probouzí i neprobouzí zároveň - "jako" je výraz pro fikci jako šitý :-))) Proto tato má volba.

 A dík za zastavení a pěkný den :-)))

proč v prvním verši "jako neprobouzí", to mi k tvé stylistice nesedí. Proč třeba ne "téměř neprobouzí", nebo "vskutku neprobouzí" atd. Ale "jako", to čouhá z prvního verše jako sláma z bot... :-(

máš pravdu, záleží na způsobu čtení...

Díky, Štírko - jsem rád, že ta první Tě oslovila...

 Havrani krákají x kteří jsou na kraji - obojí šestislabičné - tam na kraji - čtyřslabičné...

 Měj se krásně a pěkný den :-)))

a potom řada umrzlých

tam na kraji a zcela vzadu..... =jen pokus: původní mi nezní a škobrtá....

Prvá báseň je úžasná, obraty, tak lehkým přecházením z verše na verš, paráda.... Druhá mě oslovila méně.... T*

To jsem rád a díky, Čudlo :-)))

 Krásný zbytek dne :-)))

Líbí /*

Díky moc, Fialko, jsem rád :-)))

 Hezké odpoledne :-)))

Nádhera, verše i obrázky, s dovolením si dávám do oblíbených :-)

Kočkodane, Karle - těší mě, že jste si našli každý své :-)))

 Pěkný den oběma :-)))

Mě zase "Tam v krajině." Ale to bude asi tím příklonem ke klasickému vyznění.

Diano, Goro, Dagmaram - Díky Vám všem za Vaši návštěvu, Vaše komentáře a jsem rád, že to ve Vás něco zanechalo - něco snad pozitivního...

 Mějte se krásně :-)))

Povedené, Marku, pěkné sonety...na fotkách vesměs do rezata mne potěšily muchomůrky...

Krásné fotografie, nádherné verše - slova jak skalpely v rukou chirurga.

"Někdy tma trvá, někdy se tma vzpouzí

uvolnit oběť ze sevření stěn

Nemusí dojít přímo na motouzy

clověk i bez nich bývá uvězněn..."