ostrovidky

Líbí . Tip .

Zajímavě, trefné, k zamyšlení. A snažím se slzou trefit do oka *****

Zajímavá báseň. Přeji brzké uzdravení!

Je to záznam pocitu... těžko ho popsat jinak, když  to není tma v koutku oka, ale tma zvenčí :-)  zhasnu světlo a jdu přes obývák potmě do ložnice a v tu chvíli se objeví blesk...zabrnkání na zlatou strunu v koutku oka... to je rozdíl od tvého seřazení slov. 

A tak je to i dál, možná pro čtenáře hůře přijatelné, ale já slova važím, než je napíšu...a jelikož píšu především o sobě a pro sebe, musím to nechat takto. 

Psaní pro mě vždy znamenala i určitou psychoterapii. 

Těší mě, když někomu něco"podstrčím"...a on si ukousne ;-) 

Díky za zastavení a názor.

odtržený obraz som pochopila hneď, pre mna osobne tiež lepšia druhá polka, aj keď zamýšľam sa nad tým, skôr polemizujem, kde je chyba v tej prvej sloke- lebo už avízovaný  výraz s odrtrhnutým obrazom bol pre mňa veľmi pekný.

Je to možno tým, že v tej prevej sloke by sa žiadalo asi nejako očistiť, prípadne učesať, skompletniť text tak, aby bol "rovný " spracovaním druhej sloke.

V tejto polohe mi to prišlo skôr také spontánne, ako keď slina priniesla na jazyk / prepáč.. /- niekedy stačí pomeniť slová, niekedy stačí vypustiť celú sloku...tma v koutku oka brnká,atd atd.. neviem,, mne by sa jednoducho žiadalo viac vyhrania disciplinovania v tom úvodnom obrazci, aby tá naliehavosť a bolesť otázky vyznela fakt bolestne...rovnako by som uvažovala možno o tej strednej sloke- premyšlim, kašlu, aj ked táto zasa bola výrazom presná, čistá, - rozmýšľaľa by som. Takže v tomto prípade, obsahovo veľmi fajn, spracovaním pre mňa trocha slabšie. Sry.

někdy je atb potřeba, já ho měla asi po deseti letech, z nejhoršího jsem venku... doufám... po těch infarktech víc poslouchám doktora... njn, taky bych se raději léčila jen medem a citrónem... ale nestačilo... tak snad ťuky,ťuk... i když ty atb... máš prostě recht, když to jde ... atb je ve všem...když to čtu, bych se osypala

Kafe?! To mi vozili i do nemocnice po operaci :-) to u mě není známkou uzdravení ;-) Antb nechci, tak to musím "rozchodit" ...

: mě je dneska poprvé dobře, i jsem si dala kávičku... takže napůl zdravá :)  s očima je kříž... kapej, odpočívej... ještě máš před sebou fůru práce :)

Nedávno mi jedna známá vprávěla, jak na ni dcera vztáhla ruku...pro mě nepochopitelné.

Moje dcera mi koupila ostrovidky - kapsle na udržení dobrého zraku - i když jsem chtěla jen kapky na zvlhčení oka :-)

O tom ten můj text je především...

Jj, bude líp... piju rýmovník s hřebíčkem :-) a když se trefím, tak si kápnu i do očí ;-)

:) bude líp neboj

Vidíš, jak prosté a přitom má potenciál, nemoci očí navzdory, rozhlížet se dodaleka. Možná si to, netušíc, přivolala. Kéž by.

Jiří, díky za zastavení a Tvůj rozbor. Těší mě, když si čtenář v mém textu najde něco pro sebe.

Jinak je to zase jen můj zápis stavu ve kterém se nacházím a chci si ho uchovat v paměti...ano, zmínka o dceři je ta hlavní proč jsem text psala.

P.S.: Jinak jsem docela naštvaná na výrobce  Hyal - Dropu ;-)

Ne každá slza v mých textech je tou mojí...

Ten "odtržený obraz - navždy " ...prý ty záblesky mohou být předzvěstí odtržení sítnice. Tak "prozaické" je to mé psaní :-) Proto je pro mě důležitá i ta poznámka o noci, která zavře oči, dá mi odpočinek a ráno ty záblesky nejsou...

Jsem prostě jen nachlazená a čekám na uzdravení :-)

Marcelko, na tvých básních se mi líbí, že je píšeš snad jen tehdy, když tě bolí, nebo naopk rozveseluje srdíčko. Spíš to první. A tím jsou vždy neafektované, snad bych jim jako celku mohl vytknout, že v nich chceš mít místo pro všechny slzičky, což je rozhodně sympatické, jen to trochu naráží na potřebu imunity čtenáře.

Podobně i tady. V první sloce navíc ...uvnitř?, navždy? Tam je rozhodující i určující verš ...může odtrhnout obraz? Ten je krásný, protože je spontánně asociativní a sám o sobě nabízí i otázky, které dopovídajícím způsobem dál pokládáš.

Od druhé sloky už to jde hezky až na zbytečný verš ...noc zavře oči..., protože o smé vlastně říkáš a mnohem silněji následným veršem ...ráno se dívá do zapomění. Přesto dávám výběr za poctivé emoce i asociace s odtrženým obrazem a hřejivou zmínkou o dceři. A jen pro ilustraci "úpis" tvé vlastní básně.

tma brnká v koutku oka

na zlatou strunu

může blesk

odtrhnout obraz?

přemýšlím...

kašlu

nesnáším čekárny

rýmu

strach

a ráno se dívá do zapomnění

dokud mi v dlani nepípne dcera

co jsi to chtěla

v lékárně?

snažím se trefit

slzou do oka

Druhá půlka tedy píše. Za ni tip.

Nesnáším to samé a navíc jízdu ve výtahu. Ne, bohužel blesk nemůže odtrhnout obraz........

Zajímavé dílko.