Black tea

Evo,

Rozečteného Santóku budu muset smazat. Počítala jsem , že co je uveřejněno poslední den v měsíci, zůstane ještě celý další měsíc ve hře. Santóka byl ve hře pouze jeden den.Proto na haiku  Rozečtený Santóka odpovídám tady.

Estetika zvláště ve výtvarném umění je záležitost intuice. Jsem přesvědčená o tom, že výtvarná estetika je v Japonsku pevně provázána i s haiku. Záleží nepochybně na tom, jakými znaky jsou haiku psána, zda se některé znaky v haiku opakují atd. Překlady japonských haiku vůbec nemohou tudíž dávat ani přibližnou představu o tom, co haku pro Japonce znamená.

Na tvou básničku se ráda podívám, ale napiš mi raději název a datum, kdy byla zveřejněna. 

4U,

jsem ráda,že se líbí a díky za típek.

dada,

sobě a rodině.

líbí ... T

a komu slíbila, sobě? :)

Já už jsem nějaké ty sbírky spáchala, ale slíbila jsem, že už budu hodná, že už to nikdy neudělám.

a v dnešním světě můžeš všecko,, pokud to dokážeš :)

Sestav sbírku a uvidí se,, tady je pohled omezený,, to nevíš?

dada,

my dvě jsme se už na tohle téma bavily. Některým lidem tady pořád připadá, že se neměním, že píšu pořád stejně. A zase jiní mi vyčítají, že jsem si ještě nevypracovala svůj osobitý styl. Moje výtvory jsou prý roztříštěné a nesourodé a bylo by těžké z nich sestavit sbírku. - Často jsou názory lidí tak protichůdné, že nad tím kroutím hlavou a říkám si s Buddhou, že pravda bude asi někde uprostřed.

Ty prostě umíš,, já jsem jen monotematická :)

Rendle,

ano - je to přesně tak, jak píšeš. Problém je ale asi v tom, že mrtvý jazyk, třeba vázané verše ve stylu devatenáctého století, se musí nějakým způsobem propojit s dneškem. Možnosti jsou různé : parodie, nebo třeba naprosto současný obsah, třeba zpracování soudobých reálií alexandrínem atp.  Někteří lidé ale dostanou kopřivku už z toho, že vůbec vidí vázaný verš. Ideální by bylo jaksi propojit to současné módní psaní, kterým je Písmák přesycen, s dokonalostí klasiky, kterou soudobí autoři tak opovrhují taky proto, že je pro ně naprosto nedostupná z hlediska jejich vlastních tvůrčích možností.

Janry,

kdybych se přestala kontrolovat, brzy bych asi začala psát blackmetalově, protože mě víc a víc baví pompézní rock. Ale většině lidí se líbí střední proud a já se nemohu nechat unést temnými stránkami své osobnosti. ( I když ten dnešní Rhodos je taky temný možná až moc. )

Lnice,

vesnická atmosféra - to je moje. Už brzy se zas definitivně přestěhuji do Vyhnálova. Třeba se tam pokusím přechodně psát i skácelovsky, protože vím, kolik Moraváků si na Skácela pořád ještě potrpí.

Díky, dada,

jsou to všechno miniatury. Jsme jedné krve ty i já. - Někdy.

Leraku,

náznak poezie v tom možná je, ale do skutečné poezie , o které sním , to má ještě hodně daleko.

qíčalko,

deterministé a snílci o cestování časem často píšou o tom , že když zabiješ v časech dinosaurů motýla, svět do kterého se pak vrátíš bude úplně jiný. Já tomu taky věřím, protože některé příčiny a následky jsou pro naše oči zjevné , ale jiné příčiny a následky jsou nám naprosto utajené. Proto bychom měli počítat s překvapením a proto bychom se taky občas měli pokusit svou básničkou překvapit čtenáře natolik, aby se chovali jinak , než se obvykle chovají.

Asi nejhorší jsou stojaté vody, zaběhaný hierarchický systém , ve kterém je všechno předem dáno a zakonzervováno . Ale žádný takový systém nemůže fungovat příliš dlouho.

krásný nápad s roztančeným měsícem.-)

:) dobré

POEZIE!

qí ,

já ale nechci polepšovat svět. částečně možná chci polepšit sebe , ale to taky jen s mírou. Mám přecejen smysl pro realitu, i když na to nevypadám. Nejsem tak domýšlivá, abych si o sobě myslela, že jsem jen hráč. Vím, že jsem zároveň i figurka a v tom se možná liším od většiny lidí. A taky si dobře uvědomuji to, cos mi nedávno napsala pod jednou svou básničkou : svět se neustále mění a nikdy není takový, jaký jme si mysleli, že bude. Někteří zmizí, jiní se objeví a špatné se nečekaně obrátí v dobré.

Včera jsem se dívala na americký film " Osudové chvíle " , který byl přesně o tomhle a vzpomněla jsem si na náš dialog. A taky jsem si vzpomněla na náš dialog o tom, že tady na Písmáku neděláme velké Umění, jen si tak hrajeme.... Kdyby se mi podařilo napsat jednu jedinou básničku na úrovni toho filmu " Osudové chvíle " , měla bych dojem , že jsem se nezabývala poezií tolik let zbytečně. K tomu ale mám hodně daleko. K tomu máme všichni hodně daleko, ale jsme tady spolu a to je taky důležité.  

qí,

to je ale jen možnost , že se v dalším životě začne něco zlepšovat.Možná na tom bude líp ten , kdo se bude snažit ledacos zlepšovat už v tom životě , který právě prožívá. Možná právě o tom je ta básnička Hic Rhodus hic salta, o které jsem se už zmínila. Je to teprv druhá básnička, kterou jsem napsala pár minut před odjezdem do knihovny. Je to taková superrychlovka , proto se třeba už zítra budu tlouct do hlavy , že jsem ji sem dala . 

qíčalko ,

ale tohle jsou pořád v podstatě takové dekadentní , poměrně bezvýchodné básničky i když si zároveň dekadentní autorka dělá sama ze sebe legraci . Na zítřek mám ale už předchystáno něco dobrodružného . Když se tak líbili ti sněžní levharti , zkouším to s bílými arktickými vlky . Každý přece ví , že jsem tak trochu sněhová královna .

Nami,

díky a jsem ráda , že se ti líbí mé malé horůrky .

Čudlo,

moc děkuji za hvězdičku.

Díky , Evženie ,

dlouho mě učili škrtat, až mě to nakonec možná i naučili.

Evo ,

ano , mám ráda , když je veselo , ale můj humor bývá často dost šibeniční jako v těchto básničkách .

Moc děkuji ,hero . Jsem ráda , že jsem pobavila .

Kdo by neocenil poezii? Moc líbí.

Moc hezké.

Čtivé /*

Dobře napsané. /T

lebo máš rada, keď je veselo

Diano ,

zkouším si tak trochu pohrávat s horrovými náměty a nebrat je zas tak vážně , pokouším tak trošku o šibeniční humor .

Ano, zajímavé, dobře vyjádřené, k zamyšlení ****

Díky, Štírko ,

sama jsem bývalá dekadentka a zvyk je železná košile . Ale já sebe samu neberu zase až tak vážně a horrorovost těhle básniček není opravdová . Je to napůl dada .

neveselo truchlivo.... jak ve Vodníkovi... Ale píšeš zajímavě a dobře... t*