Písmák Československá literární komunita
Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.
Přidejte seJednou
22. 04. 2002
5
0
1072
Autor
Adletka
...
Já dívala se do nebe, když začal padat déšť.
Bála jsem se o oči a ty o své též.
Potom vzal´s mě za ruku, šli jsme temnotou
- krok za krokem, slzu za slzou.
Nevěřili v nic, jen sami v sebe - já tobě a ty zas ve mě.
Ulice už úzká byla, tys musel jinou jít,
já držela stesk v rukách a snažila se odejít.
Někam, kde najdeš mě až přijde naše Jednou.
Projdeme tou ulicí, zase znova ... ve dvou.
Děkuji za úpravu (zvětšení fontu) poslední úvahy.... Držím palec aby to jednou bylo co nejdříve :o) I když v 16 máš ještě celý život před sebou... Je to hezoučké a proto ***!***
je to pěkné ale měla by mít ta básnička ucelený charakter, stejně slabik a pravidelný rým..........
Přesto, že nemám rád rýmované básně, tahle se mi líbí a myslím, že je zdařilá.-)
Igor: Urcite to taky umis,jen o tom nevis...staci se jen zaposlouchat...