Československá literární komunita
Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.
Přidejte seTULÁCI
Autor
LOP
Tuláci v botách bez podrážek
odřené duše od porážek
jdou vstříc prošoupaným ponožkám
jen na dvou nohách oproti stonožkám
Odkud se vzali a kam jdou?
co budou dělat se svou svobodou
jež shůry jim byla dána
umí být hořce sladká i slaná
Nejsme my všichni tuláci?
jeden nachází co druhý poztrácí
až jednou sami sebe najdeme
kam máme vejít jen bosí vejdeme
10 názorů
Souhlasím s tím, že rýmování v této básni je takové trochu nucené a rýmování dvou sloves moc na kráse nepřidá. Tu báseň jsem napsal už pradávno a ani si nepamatuji co mě k tomu vedlo. Ta myšlenka o svobodě a putování mě při jejím opětovném čtení přesvědčila, abych ji sem vložil, tak jak byla kdysi napsána. Zároveň jsem si vzpomněl na báseň s tématem hledání sebe sama, kde je to rýmování příjemnější (rýmuji dle rytmu mluvy nahodile). Moc vás diskutující zdravím a děkuji za vnější pohledy, protože když člověk něco napíše, zvenku to nikdy není schopen sám prohlédnout.
Já bych klidně škrtl první dvě strofy a nechal jen závěrečné čtyřverší.To si vystačí samo, nepotřebuje žádný úvod. Zvláště ne tak těžkopádný, s nepěknými rýmy.
Třeba podrážek-porážek jsem zprvu přehlíd a zdálo se mi stejné. A ty mezery že mi to trochu z trojky na prvý pohled splývá v jeden celek. Ty to vidíš asi jinak. Ale, že by mě to rušilo, to ne.
K tulákům mám blízko, líbí se mi i rýmování, takové nečekané, ale trochu mi vadí ty mezery...