Československá literární komunita
Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.
Přidejte seučím se zametat svý stopy
Autor
agáta5
Sleduju ptáky jak žerou bobule
který mi v dětství zakázali
stojím na špičkách
brním
a čekám na smrt
až je sejme
.
učím se z dopisů na rozloučenou skládat ptáky
čekání na déšť mám v krvi
a lhostejný „ne“ mý prsty neodkrví
jakoby snad papír mohl vystihnout nelásku
k čemukoli
třicet let v zažloutlých rozích a žvásty
o bolesti
živej nepochopí
.
dej mi srdce
chérie
nařežu si ho do vrásek
vyměknu
jen co mi zvláční pokožka
a ty se zatím projdi po zmatených cestách
.
Největší umění ze všech je sestup dovnitř
sebe sama...
… a na tý lavičce v úplný tmě sedí bezdomovec
něco říká
nerozumím mu ani slovo
a stejně brečí
jde to i se zavřenýma očima – tiše v úplný tmě…
+
do kopřiv se neboří obličej
to jen do kopretin
ty ale nehojí
do dlaní vyšlehám pálení
aby pak ztvrdnuly na kámen
který je bez puklin
říká se že cigánky dokážou přečíst z dlaní život
a pak že budoucí fosílie
převezmou podobu čar
tam kam lidi nechodí – tam jich bude nejvíc
20 názorů
Danny s tím začala, já s tím budu asi končit. Nejživější, nejbytostnější je v tvých verších - největší umění ze všech je setup dovnitř sebe sama!
Ptákům nevadí jedovaté bobule, kopřivy léčí a slimáci si pochutnávají na muchomůrkách zelených. Ano - tak to je. Tip.
Evženie Brambůrková
24. 04. 2019To největší umění přijde až s věkem, ale ne každý to pochopí. /T
kví :) nezlob aguši :)
Marcelo, jj, přesně
lnice, njn, jsem drsnější teď nějak... :) ale snad to brzy poleví
Marcela.K.
23. 04. 2019...největší umění je se ze sebe nepo.... po sestupu ;-)
:) yss, docela se taady usmívám.. první verš jsem smazala, protože jsem nechtěla, aby moc otevíral, o jaký papír jde, ale budu nad tím dumat ještě... možná ho vrátím :) díky za hlubší rozbor, vážím si
ale zkusím malou úpravu, aby bylo přehlednější :)
Tvoje texty sa mi "hodnotia" pomerne ťažko. Uvedomujem si, že mám pred sebou autorku, ktorá písať vie. Takže v rámci rukopisu, je to asi iba otázka momentálneho stavu prijatia, vkusu, kontaminácie textu s čitateľom. Páči sa mi spôsob tvojho videnia a fixovania obrazov, ten je naozaj estetický,rovnako ako originálnosť výpovede. K čomu mám možno menšie výhrady, je organizácia textu. Neviem nejako prijať úvod ako "úvod".Osobne sa mi napríklad pozdával text od sleduji vtáky... jednako dejovo a opisne mi to prišlo celistvejšie a hutnejšie, určite by som napríklad pouvažovala nad preškrtaním prvej sloky- a využila by som napríklad ten prvý riadok možno niekde organizačne lepšie. Trocha mi sekol napríklad predzáverečný prechod s krásnym poznaním.- najväčšie umenie je zostup dovnútra samej seba-možno sformátovaním textu, alebo jednoducho len tou pre mňa nie príliš šťastne zorganizovanou stavbou textu- Neviem, tvoj text mi dáva pomerne veľa možností na vlastnú interpretáciu, pri ktorej mi však tá "stavba" kúsok vykazuje neduhy. Takže možno skôr odo mňa je to taká kozmetická taštička do budúcna- respektíve na zamyslenie, kde si autorka možno vyjasní pre seba, čo bolo v tej básni dôležité., čo bolo treba spevniť atd.
to je dopis třicet let starej... jsem nechtěla víc rozepisovat... už takhle stačí až až :)
aleš-novák
23. 04. 2019ty papíry...a těch třicet let...tak pardon, no...:o)
danny, ano :)
aleši, jak tě to napadlo? penze... ale učím se, tak to vezmu všechno i tu přípravu na penzi :))
kví, znáš "ho" :))) a máš ho ráda, to je jasný ... miláčku!
děkuju pěkně za čtení :)
aleš-novák
23. 04. 2019nejsi ještě mladá na odchod do penze...?