Výhra

Hluboko v zámecké oboře se na temné vodní ploše nepohnul ani lístek. Rybník byl zarostlý, rákos a různé vodní rostliny pohltily za ta léta přes polovinu jeho rozlohy. Ticho kolem narušilo jen občasné zakvákání žab či bzukot hmyzu. Bylo to nyní pro zbloudilého turistu ponuré místo a němý svědek zašlé slávy šlechtického rodu, který ho kdysi nechal vybudovat. Kamenná hráz se pomalu začínala bortit, vzrostlé stromy, které nikdo neprořezával, svíraly břehy ze všech stran a vrhaly stín na jeho hladinu.

Třicetiletá atraktivní bruneta Marie Lipková se po letech sázení dočkala. Jackpot v národní loterii jí před pěti lety splnil dávný sen. Vždycky si o sobě myslela, že je jiná než ostatní a dávala to patřičně najevo. Když pak koupila jeden z opuštěných, mírně chátrajících zámečků na severozápadu Čech, byla šťastná- konečně bude přeměna ve šlechtičnu dokonalá. Nyní si začala říkat baronka Maria von Lipka. Co na tom, že její modrá krev po prapředkovi baronovi je značně naředěna a šlechtický přídomek se v rodině už dávno nepoužívá.

Výhra jí změnila život po všech stránkách. Přátelé a známí se od ní odvrátili, zůstali jen ti vypočítaví, co potřebovali založit. Nikomu nic nedala. Oprava zámku a rekultivace přilehlých zahrad spolkla většinu vyhraných peněz. Menší částku poslala i své jediné sestře, která se provdala na Moravu a nyní se starala o tři děti a menší statek.

 S přítelem se rozešla, neboť měla dojem, že ji nebude v budoucnu dostatečně reprezentovat. Byl kuchař v jedné nevýznamné restauraci a navíc začal poslední dobou na její vkus moc pít.

Naposledy ve starožitném zrcadle přejela pohledem svou štíhlou postavu v bílém, dámském obleku. Dala si dnes obzvlášť záležet, oblek byl reprezentativní a odvážný zároveň. Výstřih mírně odhaloval větší, ale pevná ňadra bez podprsenky. Ráda muže provokovala, bavila se jejich rozpaky. Většinou se všichni nechali ošálit její křehkostí a zdánlivou naivitou, ve skutečnosti na ní nic křehkého nebylo. Zbrojní průkaz a základy v judu získala už ve dvaadvaceti letech. V srdci byla tvrdá a cílevědomá žena.

Měla schůzku s hlavním restaurátorem a stavbyvedoucím. Musí s ním ještě dojednat konečné úpravy hlavně interiéru. Blíží se kolaudace, při níž budou přítomni novináři a starosta města.

Dvůr a zámecká zahrada byly jakžtakž uvedeny do ucházejícího stavu. Na blízký lesopark, oboru a panský rybník už jí bohužel nezbývalo moc financí. Na kolaudaci pozvala i média, doufala, že naláká sponzory. Možná, že se časem najde i ucházející partner s modrou krví.

Seběhla ze soukromých komnat v prvním patře dolu do salonu. Stavbyvedoucí a restaurátor v jedné osobě Miloš Záruba už tam na ni čekal. Kávu a zákusky tam přichystala před chvílí hospodyně, která sem zatím docházela jen na tři dny v týdnu.

Když dojednali to nejnutnější, vzal ji Záruba na obhlídku levého křídla zámečku, potřeboval probrat dodělávku podlah v bývalé zimní zahradě. Marie tam nyní chtěla zřídit osobní posilovnu. Moc se mu to nelíbilo, ale když majitelka souhlasila se zachováním vnitřního štukování a kachlových kamen v rohu, neměl již námitek. 

Dva ukrajinští dělníci Voloďa a Ivan, kteří tam dokončovali dlažbu, jí nestáli ani za pohled, natož za pozdrav. Věděla, že na ni zírají, takže po odchodu z místnosti nezapomněla v těsných kalhotách řádně kroutit pozadím. Pro ni byli sice spodina, ale ji to prostě bavilo. Než skončí dodělávky, dovolila jejich šéfovi, aby se zdarma ubytovali v tomto křídle- v bývalém pokoji pro služebnictvo. Takže vstřícnosti projevila vrchovatě.

Když odešla, Voloďa si uplivl. Děvka, kdyby ji dostal pod ruku, tak by jí kázal, že i ukrajinský ocas dokáže pořádně uspokojit takovou nafrněnou paničku. Ještěže Ivan přivezl z města na víkend pořádnou zásobu alkoholu. Zítra mají volno, tak se večer trochu napije a spraví si tak náladu.

Po lahodné večeři hospodyně sklidila nádobí a odjela domů. Marie seběhla dolů, aby zamkla hlavní vchod. Nezapomněla ani na spojovací dveře do levého křídla. Neměla zájem o to, aby Ukrajinci v noci šmejdili v soukromých prostorách. Ještě nespali. Slyšela od nich hlasitou hudbu a smích. Zase ti dobytci chlastali, pomyslela si.

Usnula brzy. O půlnoci ji vzbudily rány vycházející z přízemí a zpěv těch dvou dělníků. Měla sto chutí na ně zavolat policii. Ze šuplíku vytáhla zbraň a strčila ji do kapsy hedvábného županu, půjde si to s nimi nejdříve vyříkat sama. Obula si tenisky a šla odemknout spojovací dveře. Na chodbě vedoucí do jejich obytné části rozsvítila.

Otevřela dveře, jeden z nich už tvrdě spal na zemi ještě s nedopitou láhví rumu. V místnosti duněla hlasitá hudba. Ruce, které ji zezadu surově chytly za prsa, vůbec nečekala. Obklopil ji alkoholický odér z jeho dechu. Otočila se a uhodila ho rázně do tváře. Co si to dovoluje, prasák, špína!

Ač byl již značně opilý, Voloďa ani nemrknul. Naopak alkoholem ztratil všechny zábrany a zuřivě se na ní vrhnul. Začala se bránit, dostala šílený vztek. Bohužel základy juda teď nebyly nic platné. Tenhle Ukrajinec byl na rozdíl od ostatních celkem podsaditý a ležel na ní celou vahou. Jednou rukou ji držel za krk a druhou se snažil rozepnout si poklopec. Rány pěstí vůbec nevnímal. Dusil ji. Začínala panikařit, když navíc ucítila jeho penis na stehně. Ještěže spí v kalhotkách. Musí se ve vteřině rozhodnout co dál. Vzpomněla si na základy sebeobrany a děkovala bohu, že si včera nechala udělat nové nehty. Vší silou zabořila prst do míst, kde přes slzy tušila jeho oči. Zařval, chytil se za obličej a povolil sevření. Rychle se vysmekla a rozeběhla se už se vzlykotem ke dveřím. Vyběhla do noci směrem k oboře.

Hnal se za ní, byl rozhodnutý tu děvku zabít. Na jedno oko neviděl, ale chtíč a šílená chuť na pomstu mu dodávaly sílu překonat opilost. Tu noc svítil měsíc a viděl její bílý župan, jak se míhá mezi stromy. Už mu neunikne, vlastníma rukama tu mrchu uškrtí. 

Neuplynul ani týden od jejich schůzky a Miloš Záruba zuřil. Nejenže mu beze slov vysvětlení zmizel jeden z dělníků, ale vážená paní baronka mu po telefonu sdělila, že pozastavuje práce a zámek půjde na prodej. Údajně kvůli vážným rodinným problémům. Do kolaudace zbývalo ještě pár dní a jen pár oprav a ona to takhle vše zkomplikuje. Nicméně se s ním vůbec nechtěla bavit, se zbytkem ať se prý obrátí na jejího právníka. Vůbec to nechápal.

Temná vodní hladina rybníku byla ten den mírně narušena občasným vystoupáním bublinek, které vycházely z hlubiny. Možná jednou, až se někdo uráčí věnovat čas jeho obnově, vydá svá skrytá tajemství.