Československá literární komunita
Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.
Přidejte seelement a-materie
Autor
atkij
jen tiše tiše
žádné faktické stopy
tam kde včítají srpnové tropy
semínka drndrnu v útrobách metiště
už nyní za příště zvlčela závlahou
rozhoupej visutým chodidlem špičky trav
chytám tě za pozdrav prohýbám za palce
zápalce slunce vyškrtám rostlinu
a tou tě pominu v zárodku listu
prominu
o vínu nezpívej
trhají za uši kartáče hlasivek
nemuší rituál drží se na stěnách
na očkách náušnic za už nic tepané
z té samé oceli blýská se na kůži
ticho nás netvoří
záhadou úhoří zkus dát co nehledám
v očích mám karasy
arktidu stavěnou z nejdelších myšlenek
náhodám hodí se pár kostek neklidu
polárka ta se nás dotýká
zelená vynikne jen v celém světle
až se v něm s obavou poznání objeví
neznej nic lepšího co poutá pozornost
do léta přečnívá načatá
11 názorů
pre mňa výrazná efonickosť, ktorou autorka čičíka čitateľa, doslovne akoby som cítila veľmi premyslenú záludnosť "pohrávania " si so slovom, s myšlienkou, s nami... osobne mi bola bližšia pasáž od ticho náš netvorí, kde už pre mňa rezonovalo viac "voľnosti " pre myšlienku, respektíve obrazy boli vyvážené a dali priestor vpovednej hodnote.... páči sa mi aj ten finálny názov textu
náhodám hodí se pár kostek neklidu alebo napr. nemuší rituál drží se na stěnách spúšťajú vo mne myšlienkové pochody až mám z nich v očiach karasov
a to ma baví
Chvilku jsem měla pocit, že čtu Sileninu hračičkovskou:-)
semínka drndrnu v útrobách metiště
už nyní za příště zvlčela závlahou
Nej dnes asi ty střídající se druhy rybek a další drobnosti jako visuté chodidlo:-)