Československá literární komunita
Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.
Přidejte seVšechno nebo nic
28. 08. 2019
11
9
853
Autor
LGarra
Některá rozhodnutí jsou neměnná . I když by o tom se mnou mnohý polemizoval.
"Osud máme ve svých rukou, rozhodnutí, život. Každý den je nový. Každý okamžik."
Teď bych musela nesouhlasit.
To máte jako s hračkami na klíček.
Natáhnete, pustíte, a hračka si žije svým životem.
Nevím, kdo dnes natáhl klíček, nicméně, já jsem teď tou hračkou. Setrvačnost je neúprosný zákon.
Fyzikální. A síla rozhodnutí ho jen násobí.
Možná jsem se mohla zastavit ještě v půlce té skály.
Ale možná ne. Nezkusila jsem to.
A stejně. Už jsem za polovinou. Už vidím horizont. Horizont budoucích událostí.
I v setrvačnosti dokážu být patetická.
Krajina se pode mnou rozevře jako vějíř barokní dámy.
Nechá mi na chvíli zastavit srdce i dech, ale ne kroky. Tak vysoko nad stromy, nad maličkými domy a továrnami. Tak vysoko jsem. Asi 600 m vysoko. Nad tím vším.
I nad životem.
Zase patos.
Dám ještě pár kroků. Až na okraj okraje. Jak je pískovec křupavý a hladký zároveň.
Už jsem nahoře. Už to jednoduše nejde zastavit.
Otočím se zády k té kráse. K naducaným mrakům, které jsou tak neuvěřitelně blízko. Zády k vychrtlým jedlím a břízám. Řídký vzduch se mi prohání ve vlasech. Ještě krok a pak ...
Nastavím si na mobilu třívteřinovou samospoušť a trochu "zkrášlení".
Sluší mi to. A obloze o něco víc. Ten výhled, atmosféra, všechno tam je. Zase jsem se překonala.
Pískovec je hladký a trochu kluzký, trochu mi zavržou podrážky tenisek, a tak už během těch tří vteřin vím, že to nejspíš nebude jedno z nejkrásnějších selfie mého života, ale, že bude poslední.
Některá rozhodnutí jsou
9 názorů
Dočteno, a už před půlkou mě napadá, je-li námětem myšlenka na sebevraždu,
takže mě ta nešťastná náhoda, v níž to nakonec vyústí, překvapuje.
Já naivně doufala, že z toho bude "cítit" touha "zabalit to" ... A jelikož Vesmír je nevyzpytatelný vlastně to za dotyčnou zařídl.
četla jsem už prve a pro mě byla pointa čitelná vpodstatě od začátku - jakmile je tam zmínka o skále, vkontextu "nevratnosti" mi to přišlo zcela zřejmé a jen jsem čekala, jak se k tomu autor dostane..a popravdě mě to trochu zklamalo, i když celou dobu to pro mě nebyl nijak extra zážitek ze čtení.
dobrá práca Gara, ak u vás pôjde slovenský film - Kto je ďalší, rozhodne si pozri *
Rozhodl jsem se napsat ti, ze se mi dílko líbí. A treba takový muj komentár nebude u tebe poslední... (úsmev)