Československá literární komunita
Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.
Přidejte seStrom v nás
Autor
bixley
Lidé si odpradávna přírodu personifikovali. Řeka měla ramena, hora patu neboli úpatí. Ale někdy přemýšleli i obráceně. Pojímali sami sebe jako živoucí přírodu. Přirovnávali se k rostlinám a ke stromům.
O místě, kde se narodili, řekli, že tam mají své kořeny. A když se přestěhovali a rozhodli se tam zůstat, kořeny na daném místě zapustili. Své potomky nazývali ratolestmi. Pokud naopak začali pátrat po svých předcích, vytvořili rodokmen a zkoumali, ze které větve jejich rodina pochází.
Mladí muži podle nich byli v rozpuku a mladé dívky byly krásné jako poupata.
Žili naprosto srostlí s přírodou a uměli ji pozorovat.
Dnes přírodu stále více sledujeme drony, satelity a dalšími umělými přístroji. Je proto načase ji opět láskyplně obejmout. Vrátit se k oněm pověstným kořenům. Aby se jednou nestalo, že nám pevná půda zmizí pod nohama a budeme ze všeho na větvi.
34 názorů
Umbratica: přesně tak nemám co dodat.
zvedavec: taky doufám, že lidstvo snad zmoudří. Jedna kamarádka mi na to napsala, že bychom semy lidstvo měli vzájemně obejmout. Když se nebudeme nenávidět navzájem, tedy budeme se milovat, budeme milovat i všechno živé kolem nás. I člověk, který má rád sebe, přece miluje ostatní, tedy neubližuje ani sám sobě, ani těm druhým.
bixley,
přesně tak. Náš druh se množí na úkor jiných druhů živočichů a rostlin.Ve vědě se dnes zavádí pojem "antropocén", člověk začíná být chápán jako celoplanetární katastrofa číslo 6. Ještě se o tom nemluví moc nahlas, protože tyhle názory jsou "nehumánní", ale čás vědců už říká nahlas, že člověk z hlediska biosféry je celoplanetární parazit, který nejspíš zničí organismus, na kterém parazituje.
paráda - Tvoje dielko
či sme sa premnožili?
možno existuje aj nejaký záchranný mechanizmus, ktorý bol do nás vložený, aby sme sa nemnožili viac, ako treba - pôvodní Európania vymierajú, majú kdesi v sebe nevedomú stopku.
a napriek tomu, že vymierajú, dokážu - práve blahobytní Európania masívne drancovať svet
svojím plytvaním, marketingovým vzbudzovaním nových "potrieb", zahadzovaním použiteľných vecí, potravín, nezmyselným balením, letákmi, súvisiacimi s reklamou, dovážaním potravín cez kontinety, i keď my máme svoje vlastné - možno nie banány, ale jablká, ktoré hnijú, lebo musíme mať banány - a pod.
alebo taký dovoz cibule z Austrálie, to je úžasné, čo si my môžeme dovoliť
Ja verím, že všetko dobre dopadne - ak nám to dôjde a budeme naozaj už aj chcieť spolupracovať s DOBROM a konať nezištne v prospech aj nás a rovnako aj celého sveta. Nielen tváriť sa a heslá ekológie zneužívať.
Ešte ma tak zaujalo aj to študentské ekologické hnutie - štrajky počas prázdnin by boli bývali presvedčivajšie, ako počas vyučovania - len sa nekonali.
Knihomole, mluvíš mi z duše. Dnes už jednotlivé druhy rostlin a zvířat opravdu nepoznáme. Je to smutné.
Karpatský knihomoľ
02. 09. 2019Len na okraj tvojej vydarenej úvahy. Pred mnohými rokmi napísal istý slovenský autor, že jedným zo znakov vzďaľovania sa ľudí od prírody je neschopnosť ju spoznávať a z toho vyplývajúce zovšeobecňovanie pojmov. To, čo súčasník nazýva stromom, bol pre človeka odchádzajúcej generácie dub, javor či sosna, vtáčik nebol vtáčik ale napr. sýkorkou, škovránkom atď.
To ano. Ale za jakou cenu. Že sníme všechno živé a zabereme pro sebe veškerou půdu, takže kromě nás už nebude moct na Zemi nic žít.
Trošku se zabývám vědou a tak si dovolím ti oponovat. Dnes žije na Zemi asi 7,6 miliardy lidí. Dle vědeckých odhadů je ale možné, aby Země uživila až 16 až 20 miliard lidí. Zemědělští odborníci na tom pracují. Má se to stát do konce 21.stol.
Hlavně lidi víc cestují, takže sem zanášejí nemoci z jiných oblastí, proti kterým nejsme imunní. S tím očkováním máš taky pravdu. Ale s tím přemnožením jsem to myslela tak, že prostě planeta za chvíli takové množství lidí stejně neuživí, ať budou zdraví nebo nemocní.
Víš, ono nejde vždycky jenom o samotnou přírodu. Teď právě se jinde bavím s Gorou o tom, jak rizikové je, když někteří rodiče odmítají dávat očkovat své děti. - Už jednou vymýcené nemoci jako např. spalničky se znova vracejí, protože to, co bylo kdysi vymýceno v Evropě, přežívá jinde.Dost možná, že nás nezabije ani tak sama matka příroda jako hloupost některých z nás, kteří vyznávají "právo" nenechávat děti očkovat. Možná že nás zabijí právě různá ta "práva", kterých mají liberální politici plná ústa.
Máš pravdu, příroda se taky umí bránit. Můj názoe je, že lidstvo se prostě přemnožilo...
My sice velkopansky sledujeme přírodu, ale příroda taky nezahálí. Mikroorganismy se pilně přizpůsobují antibiotikům, plísně a hmyzí škůdci postřikům a staré nemoci si hledají nové způsoby šíření. Člověk "bojuje s přírodou" svými chemikáliemi poměrně krátkou dobu, ale ona odpovídá.Odpovídá sice pomalu ale jistě. První vlaštovkou je třeba tzv. "panamská plíseň" na banánovnících, proti které už neexistuje žádná účinná obrana. Bez banánů se zatím ještě obejdeme, ale až napadnou rezistentní plísně nebo rezistentní škůdci rýži, pšenici a kukuřici, bude to podstatně horší. Každý vědec ví, že jednou se to určitě stane. Jen se o tom moc nemluví.. Začala by se šířit panika, lidé by přestali kupovat zboží a - co potom ?
Evženie Brambůrková
01. 09. 2019/T
Aleši, díky Tvé reakci jsem úplně rozkvetla. :-) Díky.
Kočkodane, moc děkuji. Už jsem ze čtení reakcí nějaká zdřevěmělá... :-)
Díky i vám, zzzlatý, Karle a Čudlo.
Norsko: možná kdybychom zůstali jako lidstvo na stromech, příroda by byla v pohodě. :-)
aleš-novák
01. 09. 2019květnatá úvaha
Moc pěkně jsi vyjádřila vztah příroda - člověk... má to hlavu i patu :-)))
fajn napísané, pekná reflexia- jednoduchá, stručná, málom povedané veľa, záv.sarkazmus to iba podčiarkol,-