Československá literární komunita
Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.
Přidejte seZvládli sme to
Autor
gabi tá istá
malý krok pre ľudstvo veľký pre nás
Hana spí od včera vo vlastnej posteli
priznávam
jej bolo jedno kde
to nám bolo ľúto
už sme veľkí
je na čase
aby mal každý svoju
12 názorů
gabi tá istá
09. 09. 2019se omlóvám, Jarko, že som ťa podcenila :)
gabi tá istá
09. 09. 2019Ľudka, na také malé bábätko spinká neuveriteľne, v noci nebuntoší
toto ja nepoznám, Andělka, moje deti mali od narodenia svoju postieľku, za nami behali do postele iba v nedeľu ráno
Jarko, malá si zvykať nemusela, rodičom je za ňou smutno, že ju necítia v tesnej blízkosti
i MÉ DĚTI MUSELY ODEJÍT Z POSTELE. Ale vždy, aby přepustily místo sourozenci. Nejstarší do cca šesti s námi. Pak se mu narodila sestra.. Prostřední , čili dcera , myslím že méně...spala s bratrem v pokoji, aby mu nebylo smutno. No a nejmladší též asi do šesti???
gabi tá istá
08. 09. 2019dobre, že si dal vedieť,Luboško, nech nemám o teba strach :)
Mně je v podstatě jedno v čí posteli přistanu. Hlavně abych tam nebyl sám.
No ale od zítřka . na dva a půl týdne budu v jiné. A jen možná občas na chvilku s Ájou (to je pes). Jedu do rodné vísky a nebudu se vyskytovat na Písmáku. Můžeš, Gabi, výskat – na čas budeš mít „voraz“ od mých komentářů.
Ale pokud ses naopak vyděsila, tak nebreč, To zvládneš, já se ti přece zase vrátím. Dovi. :-)
gabi tá istá
08. 09. 2019milá spomienka, Evi, dobré decko je tá naša Hana :)
jej to bolo jedno, kde spí - úžasné
moja posledná bola ticho, kým som bola pri nej, ale akonáhle som sa na krok vzdialila, už kričala o ratu
nakoniec som to vyriešila tak, že som jej postieľku priložila k tej našej, predtým odmontovala dvierka a boli sme aj spolu, aj oddelene
gabi tá istá
08. 09. 2019:)
*****
mne to trvalo podstatne dlhšie, kým som deti odložila do vlastných postieľok...mali sme ťažký štart, po nociach som počúvala, či dýchajú... chýba mi ich bábätkovská vôňa a všetko to s nimi spojené, čo napĺňalo dni a noci... ako veľkáči prídu domov občas... teraz je to občas už na spadnutie, budú vo vlastných postieľkach:)