mám tě nejraději ze všech těch divných zvířat

pro K3

Děkuji za čtení. :o)

Jen bych opakoval níže.

pro Janina6

Je to tak, snad tisíckrát víc než ostatní lidé a pak se zbytečně trápím. Mám na to lékařskou diagnózu, že.  Psaní mi pomáhá, někdy. Myslím si, že mu stačily čtyři manželky a pět dcer...usmívám se tu. A děkuju!

Nádherně "nahá" báseň... Nevím, proč jsem ji ještě nečetla. Aspoň vím, kam se vracet pro opravdovou poezii... A víš co? Není to jen obdiv k tomu, jak dokážeš psát... mě fascinuje i to, jak intenzivně prožíváš. ❤️

Benetko, nejsem nic. Strašně ráda pozoruju všechna zvířata, ptáky, svý plchy a sršně, listí ve větru, zvuky trhaného rubáše.  Všechno. Jenom, když slyším, že přichází, tak mi začne mlátit srdce, že by se chtělo urvat. Strašně ráda je pozoruju a poslouchám. Je to jako oltář, jako kostel naplněný varhanní hudbou. Musí to jít ven. A věčný boj. Už znám snad všechny jejich zvuky. Pokyny. I to jak se umí bezhlesně vytratit. Jejich hierarchii. A že je. Hodně nad tím přemýšlím. Mám výhodu, že nemám strach a netřepou se mi ruce. A tak pochoduju po lese, tmou, levá pravá přední zadní pozor kozle neupadni....v ruce sen a klacek. Rychle se učím... Děkuju Ti.  :o)

pro Benetka

ano, vtáhne a nepustí 

Benetko, já někdy nevím. Teď  střelila divočáka, někdy o půlnoci podle odchozího hovoru a udělalo se mi tak strašně špatně, že si myslela, že umřu. Není tam signál. Nic. Kdysi jsem si objevila Bosche, jeho obrazy, vnímání. Loď bláznů kormidlovanou vačečkou. A Hell. Jsem ten v zeleném klobouku s hlavou na větvi a loutnou. :o) Usmívám se tu, že.  Je to dlouhodobý pocit a asi se už nezměním...Děkuju za všechny komentáře. 

Hieronymus Bosch Animated HD - YouTube

toužení a ženy žení muže  :)

...toužení svědící, jak uhry pod mýdlem...(J. Kainar)

pro Karpatský knihomoľ

Vedu si tu svou formou deník. Někdy mu předčítám, směje se...

pro Silene

Odpustit a obejmout...to je strašně důležitý.

Na všechno si musíme dojít sami. 

:)) tak to mě rozesmálo:)

Písanie je vlastne účinná forma terapie. Jsou věci, kterým věřím napr. týmto veršom. KK [philopoiesis].

Phil, k nejbližším často nejdelší cesty, to si taky říkám. Pokud jdou vůbec projít (?)

Konstelace. No.

pro Silene

Kamarád mi řekl, že v mém věku už si můžu dovolit všechno, ať píšu...a tak děkuju. Já si při tom děkování vždycky vzpomenu na mámu, jak jsem chtěla, aby mě měla ráda. Brala mne jako samozřejmost. Až pak začala děkovat. Ale to už bylo pozdě pro obě. 

pro Lnice

Vždycky, kydyž vidím tvůj nick, tak si vzpomenu na svý omrzlý ruce, řádky lnu a kolující placačku rumu...  :)

Děkuju.

Se přiznám, že jsem se zarazila na nimetickém vejci, zda mě to má poslat víc do světa "za", anebo jde o prachobyčejný překlep. Každopádně ano, nepřestávej psát...

pěkné!

Nemohla jsem spát... děkuju za návštěvu.  :)

och!!! ... nádherne si to napísala