s divotvorným rytmom vnímania

,,,tvůj obraz je stejně skvělý...

videla si tie obrazy zo stoličkami, čo si navzájom maľovali? ... každý s láskou namaľoval stoličku toho druhého ... a potom Gauguin odišiel a Gogh si odrezal ucho ... a nepredali ani jeden obraz a boli v koncoch ... celou dušou boli oddaní svojmu talentu

taká zvedavosť sa vo mne ozvala - rada by som videla, čo maľuje goghuin

To není vůbec špatné, zvláště pak druhá a třetí sloka. První dvě se mi moc nelíbí, jsou spíše rozjíždějící, ta první by být vůbec nemusela, aby ještě lépe vykrystalizoval obsah posledních dvou slok, protože v tom je motto. Kdyby ta druhá sloka přímo nějak mířila na ty dva tvůrce bez zbytečných odkazů, co máš ráda, pak by to mělo břink. I poslední sloka je trochu navíc, klidněš by to mohla být samostatná básnička, tématicky je jinde než  ta předchozí, ale oceňuji tu metaforu s územím bez hranic. Ale chválím.

Alegna, vďaka

milý mazaný užívatel ... tvoje nekonečné paluby nikto nevymaže ... ďakujem

rozumím a cítm tvoje slova, ale ta moje mi u tebe dojdou