Československá literární komunita
Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.
Přidejte seVratká chůze světem
Autor
Movsar
Holky a kluci a andělé
Metro před osmou. Kluk ještě dopisuje úkol, svědomitě, na koleni. To holky úkoly neřeší, buď je mají, anebo sázejí na slabost pana učitele pro jejich vlásky a kokosový smích. A tak si mohou povídat a upíjet z kelímků mléčnou kávu (protože holky jinou nepijí). A kluk zatím píše s přehledem, ruka se mu nezastaví, jako když pan Hrabal na libeňském dvorečku oslněn sluncem v jednom sledu ťukal do stroje jako klavírní virtuos ve víru kompozice, jako evangelista se schizofrenním andělem za zády.
Vratká chůze světem
Ještě nechápe, o co tu běží, co si pro ni osud přichystal a co zanedlouho kulatým razítkem stvrdí státní úředník. Její dvojčátko sedí v kočárku a zvědavě kouká okolo, ona se vydává vratkými krůčky chodbou, každou chvíli jako by měla upadnout. V růžových tepláčkách, s dudlíkem v puse. Její nejistá chůze, plná vůle šlapat světem společně s mámou i tátou dohromady, ve světle té situace působí dojemně. Tady u nymburského soudu, tak nemilosrdně brzy, dostává první šrám od života. Už budou jen se sestřičkou a ustaranou mámou, co si sotva poradí s ohromným kočárkem. Horáček to v jednom textu řekl veršem: "Osud nás vodí různými tanci, málokdy ovšem dá nám i šanci.."
Přivezli čerstvé bankovky
Do České národní banky právě přivezli čerstvě natisknuté peníze. Nebýt policajtů, co na vozejčku táhnou kulomet k Jindřišské věži, aby je z gotického hnízda ohlídali, nikdo by si jich nevšiml: peněžní vůz je maskován jako mrazírenská dodávka. Chlapi v kostkovaných košilích pomocí háků vytahují děrované přepravky s pětitisícovkami a rovnou je lifrují nákladním výtahem do sklepa. Tam sedí zřízenec se sčítačkou, stahuje z balíčků gumičky a po kupách bankovky hází do stroje. Přepočítané je pak po vlečce odvážejí tunelem k trezoru. Nahoře v kanceláři zatím muž v dobrém obleku dokuřuje své cohiba. "Pane guvernére, bazén je připraven," oznámí hlas ve sluchátku. Guvernér si natáhne pruhované plavky na tělo, gumovou čepici s motivy květů, vezme ručník Gucci a privátním výtahem sjede do podzemí, kde už čekají opálené dívky v bikinách, odloží své barevné koktajly a všichni postupně s rozverným křikem naskáčou do bazénu plného čerstvých pětitisícovek.
Drobné radosti
Postupně vyhasínají okna domu v ulici. Schyluje se k drobným radostem. Někde se peřiny vlní v drapériích pláště mladého rytíře, kam s oblibou padají princezny; tam je romantika. A jinde se peřiny mění v doupě prvních lidí, hladových po sobe až běda; tam je divočina. A někde je z peřin zákop války, zuří nahá bitva; pak je ticho, jako po výbuchu, a nastalé příměří trvá k ránu. A jak to je ve vaší ulici?
Kolik je cest
Ptáš se, kolik je v životě člověka cest. A musíš si přiznat: je jich jako v celém nesmíru hvězd. A to přiznání prohloubit: vždy lze jít jen jednou. A padat až na jeho dno: nikdy nevědět, jestli je to ta správná; a nikdy se to už nedozvědět. A tam dole si pak lízat rány.
10 názorů
trochu jsem narážel na čapkovu povídku z některé kapsy: po 40 člověka bolí nežité životy jak uříznutá noha.
S částí "Přivezli čerstvé bankovky" se jako ekonom a návštěvník přízemí, patra i podzemí ČNB nemohu ztotožnit.
ta první nejvíc, jen pořád nevím, co je to kokosový úsměv, jen nesměla se domnívám :-))*
Ta první nejvíc, jste dobrý pozorovatel a umíte přenést i s atmosférou...jako kdybych tam byla.