Československá literární komunita

Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.

Přidejte se

vyvolávání duchů

08. 11. 2019

900

Autor

agáta5

Chtělas mi vyprávět o stínu

který neustále roste a přesto hladoví

ale mávlas rukou

zavřela oči za studená víčka

a představila si sen…

za žebry chuť rána

nechtěná vůně smažených vajíček

cibulky

a šedá kuchyně

stodvacáté ráno vysypané na osiřelou karimatku

takhle se nesnídá říkáš s prstem v puse

nepamatuju se jestli jsem byla kojená

nepamatuju se na první vlasy

je divné že mi zmizely roky možná půl života

Vem si banán natahuješ ruku

svlékám ho ze své paměti

do dokonalého tvaru naháče

a je mi třicet

zase někdo zpřetrhal nit

co vedla k nějaké formě srozumitelnosti

nahmatám se poslepu

mám dokonalé tělo

obrácené do mně

jsem plná mezer

nepamatuju se na první nádech

první krok…

v podivném převleku chodím ulicemi

zpívám

všem těm zapomenutým dnům

falešnou písničku

a s největším úsilím vyvolávám duchy

10 názorů

agáta5

30. 12. 2019

Dát tip lawenderr☁️

law, jo, ukážu, to se nasmějeme :) už se těším... jsem ráda, že si mě čteš...

lawenderr☁️

30. 12. 2019

Dát tip

prý si nic až do věku cca tří let nepamatujeme ... jsem četla:) pochybuju, někdy to úplně vidím ... a nebo za to můžou fotky:) Musíš mi ukázat nějaké fotky ... tvoje:D si tě furt čtu

Markel

13. 11. 2019

Dát tip

můj šálek, souznění *

Philogyny

13. 11. 2019

Dát tip

vidím... :)

agáta5

10. 11. 2019

Dát tip

děkuju :)

phil, ty jsi na mě tak hodná :) někdo to vidí a to je důležité :) třeba ty a další j

kočko, nesvlíkat!!!

Philogyny

09. 11. 2019

Dát tip Lnice

Těším se, kdy něco vyhodíš, ten neurčitý pocit snění a skutečnosti. Ráda Tě čtu. Pro mne jeden z nejlépe píšících nicků. A někdo to nevidí. Zvvláštní.