Písmák Československá literární komunita
Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.
Přidejte semezi námi
Autor
Philogyny
Stýskám si dokořán a pak zas přivírám oči
do komory spánku
proklouznou
popůlnoční myši
(prokousávaj díry v nevědomí)
pak slyším
plakat provazy
city svázaný do kozelce a tvoje mlčení
co má každý oko jiný
-
tu noc dotýkal ses
mojich dlaní
něžný pták, co
dokázal by postavit
to nejpevnější hnízdo
z oceli a plastu
budem se dotýkat čelem svých mobilů
a marně čekat lásku
Mraky ztratily akustiku
se sněhem kus nebe
obtisklýho na rybníku bez ozvěn:
přikládám na led stetoskop a
sekám díru do bezvědomí ryb i svýho ----
----
Donesls mi jmelí:
i lem jíní
zebeš jiným
dosud nepoznaným
druhem smutku
Nikdy jsem nebyla v luxusním hotelu
neuměla bych použít správný příbor
k vypití svýho černýho turka
bez ničeho ___________________________
9 názorů
Radovan Jiří Voříšek
08. 12. 2019naditá kvalitní obrazností
Nadherne zachycene snad vsechny varianty smutku... toho co sice prijde, ale odejit se jen tak nechysta.
Myslím či cítím : pises cim dal tim lip. A cist Te je pro mne bonbonek. Diky za nej !
...taky jsem čučel, když mi v restauraci Rohlík na Barandově přinesli čaj s konvičkou... :)
„do komory spánku
proklouznou
popůlnoční myši“
To byl přesný zásah do komory mé čtenářské spokojenosti. Ale nebezpečně blízko to vlastně bouchalo každou chvíli...
Pro jistotu dodávám, že to myslím kladně a ne, že jsi mou čtenářskou spokojenost zabila či ohrožovala. ;-)
Evženie Brambůrková
07. 12. 2019Pěkně slova plynou. :-)