Množina vad

až k - třesou - je to moc dobrý čtení:) teda pro mě, že se někdo vidí stejnýma lewandulíma očima jako já :)) ten konec už mě trošku minul ... ale jen o hádě:) píšeš fajn - ráda jsem četla

Jdu trošku s křížkem po funuse, je to tak trochu, jak říká Jarodějka - většinou si básničkou nějak zpracuju emoci, když z ní mám dobrej pocit, básničku zveřejním a tím to pro mě tak nějak končí, terapie psaním skončila, kritiky nijak moc nepročítám :) Nicméně díky všem za názor, s kritickými hlasy se povětšinou ztotožňuju,  vím, kde to drhne, jenom by to chtělo přepisovat a přepisovat a na to nemám disciplínu. P.S. A pro zájemce o osobní stránku básně - tentokrát to bylo o mně.

Nemyslím, že autorka řeší sebe. Tohle mohla klidně napsat vyrovnaná sebevědomá žena. Vystihla povrchnost někoho jiného. Nepíšu to sem proto, že bych čekala odpověď. Možná ani Malinová nemá potřebu číst naše názory. Třeba jen chtěla, aby si tohle dílko někdo přečetl. Dík

Kruťárna, ale upřímná. Od toho se dá odrazit dál. 

Vzbuzuje soucit

Proč nikomu neodpovídáš, Malino ?  Na někoho, kdo je tu nový, máš docela dost kritik, ale když na ně nebudeš reagovat, lidi ti je přestanou psát.

Až se bojím do toho ženského hájemství vkročit. Námět pěkný. Typicky ženská záměna vlastního pohledu za cizí. Však se také dočkal pochopení. Kdyby se text trochu dodělal, byla by to i pěkná báseň.

Prvních deset řádků - slibné téma i jeho podání, zaujalo. Ten zbytek mně ale k tomu úvodu nepasuje. V navozeném kontextu řádky 11-14 jaksi nefungují, působí nějak tak psychologicky nepravděpodobně.

Už jen to, žes text napsala, muselo pro tebe být nepříjemné, natož prožívat. Každý je přece něčím milý, sympatický! Pryč s háďátky!

To je smutné...řekla bych pryč od něj, kdyby to šlo. Důležité být sama sebou, vždy se najde, za co se pochválit:) A často!