Československá literární komunita
Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.
Přidejte seSaMI SOBĚ
05. 05. 2002
1
0
1312
Autor
Adletka
Ze srdce do srdce
posíláme hluboce-zraněné city.
*
Z očí do očí koukáme zpříma
a tiše ptáme se – Čí je to vina?
*
Ze slzy do slzy přechází život náš,
není nám pomoci -to ale nepoznáš!
*
Z lásky do lásky vedou jedny dveře,
nikdo z nás – už je nikdy neotevře.
***
nekdy to jeste zavisim na nekom tretim,ale ne ted a ne primo...ale prece hodne
mozna je to strach...nebo snad takova ta radoby sebeobrana, kterou stejne sam sebe znicis...
Tak nejdriv bych rada rekla,ze jsem si,bohuzel docela pozde,vsimla,ze ty hvezdicky mezi jednotlivymi rymi mi udelaly nejakou neplechu,tak je to ted snad cele a bez chyby...
tak uz je to snad zmenene:-)popravde,s temi dvermi jsem se trapila docela dlouho...ale jinak jsem to mela hotove tak do peti minutek:-)
arri-to sa pytas mna???
ak ano, tak mozno by som zmenila obraz dvere! tym vyrazom stratila basen iste napatie! ja neviem, mna neber vazne! je to iba moj pocit!
tanganika: promin, spatne jsem to adresoala. Pytam sa autora...:o) Jinak, ty dvere mne to nejak nerusi...